Už žádné přepadové testy, rozhodl německý ministr. Čeští školáci mohou jen závidět

„Přepadové testy u nás nejsou úplně běžné, ale nemyslím, že by se měly zcela zakázat. U velkých písemek to samozřejmě nepřipadá v úvahu, ale u těch menších nechávám na učitelích, jak budou chtít děti klasifikovat,“ řekl Novinkám ředitel ZŠ Radostín nad Oslavou Jan Hladík.

Sám prý dětem písemky oznamuje předem a přepadový test využívá jen ve výjimečných případech.

Školní psycholožka Anna Frombergerová míní, že neohlášené testy motivaci k učení neprospívají. „Je to spíše otázka strachu. Děti by se měly připravovat, protože se chtějí něco dozvědět,“ uvedla Frombergerová.

S tím, že přepadové testy mohou být spíše demotivující, souhlasí i Jiří Egrt, učitel Střední školy elektrotechniky, multimédií a informatiky v Praze: „Přepadové testy nepoužívám. Když dítě nechce, tak ho za žádnou cenu nedostrkáte k tomu, aby se učilo. Představa, že přepadové testy přimějí děti k učení z hodiny na hodinu, je tak 40 let přežitá.“

Neoznámené známkování domácího úkolu nebo zkoušení z něj byly dosud v Porýní-Falci jediné povolené formy nečekaných testů. Podle zemského ministra školství Svena Teubera jde ale o relikt minulosti, který do moderních škol nepatří. Dětem to způsobuje zbytečný stres, a učení to nepomáhá.

„Naším cílem není snížit výkon, ale podpořit a rozvinout potenciál v kompetence – nikoliv tlakem, ale prostřednictvím dobrých příležitostí k přípravě. Výsledky Školního barometru 2025, vědecké analýzy i rozhovory se vzdělávací komunitou jasně ukazují, že stále více dětí a mladých lidí vnímá školu jako místo, kde se necítí dobře,“ uvádí v tiskové zprávě ministr.

Učitelé v německé spolkové zemi Porýní-Falc musí nově svým žákům sdělit, že domácí úkol je na známky. Na rozdíl od Česka se totiž domácí úkoly v německých školách obvykle nekontrolují, a jejich případné známkování tak může být pro děti překvapení. Děti v Porýní-Falci také podle školského řádu nedostávají úkoly na víkend či prázdniny.

Zákaz, ke kterému Porýní-Falc přistoupil, je podle mluvčího Národního pedagogického institutu Radka Melichara v souladu s trendy ve školství, které se nyní více zaměřuje na motivaci dětí.

„V základním vzdělávání se od neplánovaného prověřování znalostí postupně upouští, a to nejen s ohledem na well-being žáků, ale zejména v souvislosti se zaváděním formativního hodnocení, které pracuje s průběžným sledováním a podporou procesu učení, nikoli pouze s hodnocením jeho konečného výsledku,“ popsal Novinkám.

K přepadovým testům se podle psycholožky Frombergerové často uchylují učitelé, kterým dojdou jiné metody. „Takové to: Třída zlobí, tak si napíšeme test,“ uvedla příklad.

„Používá se to jako páka s cílem načapat děti ve chvíli, kdy to neumí. Ty jsou v permanentním napětí, kdy to přijde. Nevědomost ještě zvyšuje jejich úzkost a ve chvíli, kdy se jejich duševní zdraví zhoršuje, je to zbytečné,“ popsala.

Ne každý školský systém ale takto funguje. „V severských zemích, které jdou ve vzdělávání příkladem, neohlášené testy vůbec neznají,“ upozornila Frombergerová.

„Cílem není neohlášeně hledat pochybení a nedostatky, ale naopak pracovat s chybou, rozvinout a podpořit u žáků kompetenci a chuť k učení, což je klíčové pro celoživotní vzdělávání do budoucna,“ dodal Melichar.

Kompetenční rámec absolventa učitelství vydaný ministerstvem školství v roce 2023 hovoří o tom, že učitelé mají vytvářet důvěrné a předvídatelné prostředí. Jakým způsobem školy přistoupí ke kontrolám domácích úkolů či testování, ale obvykle zůstává na rozhodnutí vedení a v kompetenci jednotlivých vyučujících.

„Ministerstvo do této oblasti nezasahuje a legislativní úprava se neplánuje,“ uvedla mluvčí Ministerstva školství Veronika Lucká Loosová.