Unikátní kybernetická aréna pomáhá v boji proti hackerům, lze v ní uvařit pivo

Právě na těchto modelech účastníci školení vidí, zda se jim zařízení podařilo uchránit před počítačovým útokem.

„Názornost je při výuce důležitá, proto jsme si vytvořili funkční modely. Pokud se pivovar nepodaří ochránit proti útoku, jsme bez piva, čistírna přeteče a způsobí škodu na životním prostředí, výrobní linka se zastaví a mapa přenosové soustavy ČR zhasne,“ řekl Novinkám Radek Fujdiak z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického (VUT) v Brně.

Kybernetickou arénu pojmenovali jako BUTCA (Brno University of Technology Cyber Arena). Názornost umožňuje školit s ní na boj proti hackerům špičkové vojenské odborníky z Univerzity obrany, pracovníky energetické společnosti ČEZ, ale také středoškoláky z oblasti IT. Díky vzdálenému přístupu na počítačích lze školit z Brna i na druhém konci republiky.

Výuková platforma je natolik unikátní, že letos získala cenu Ministra vnitra ČR za mimořádné výsledky v oblasti bezpečnostního výzkumu. K dosavadním čtyřem modelům, tedy k čističce, výrobní lince, přenosové soustavě a pivovárku, přibude v příštím roce ještě model města, u něhož bude snahou ochránit jeho inženýrské sítě proti kyberútokům.

Při školení se nejprve jeho účastníci seznámí s modely, z nichž každý je zhruba o velikosti jednoho či dvou kancelářských stolů. Pak už se pracuje na počítačích. Pod vedením lektorů se účastníci snaží tato zařízení ochránit, aby nad nimi někdo nepovolaný nezískal kontrolu.

Zároveň si zkouší i role hackerů, kdy hodlají prolomit všechna bezpečnostní opatření. V aréně lze pomyslně bojovat jako jednotlivec, je ale také možné proti sobě postavit dva početné týmy. Takový kybersouboj může trvat dvě hodiny, nebo dokonce celý den.

Přestože zadání je v podstatě stejné, model od modelu se liší použité techniky jak pro ochranu zařízení, tak pro narušení jeho chodu. Výhodou arény BUTCA je univerzálnost; využijí ji odborníci od energetiky až po vodohospodáře, vojáky a zástupce průmyslových podniků.

Zatímco nezdar při školení končí jen zhasnutím světel nebo přetečením čističky (podlahu pod čističkou ale není třeba vytírat, protože má přepady), tak v reálném životě by neúspěch znamenal dramatický zásah do chodu obcí nebo podniků. A přivodil by navíc nemalé finanční ztráty.

Vývoj unikátní brněnské kybernetické arény neskončil. Vědecký tým před časem navázal spolupráci s americkou Pensylvánskou státní univerzitou.

„Již nyní jsme schopni arénu přizpůsobit pro potřebu daného klienta, jehož školíme. S pomocí amerických kolegů chceme ale celý systém ještě zjednodušit tak, aby výuka byla efektivnější,“ dodal Fujdiak.