Článek
„Experimentální centrum takhle komplexně provázané s výzkumem je snad jediné v Evropě,“ zamyslela se vedoucí zdejšího výzkumu Jana Mazáčková nad celoročně využívanou adresou.
Budoucí odborníci na Rokštejně pod dohledem těch zkušených dostávají praktickou školu od A do Z.
Hrad měla původně zatopit voda
Všechno přitom mělo být úplně jinak. Hrad na skalní vyvýšenině v údolí mezi kopci měla v rámci výstavby přehrady Střížov zatopit voda. Právě proto sem na počátku 80. let přišli archeologové, aby tu provedli záchranný průzkum.
A už odtud vlastně neodešli – na rozdíl od vodohospodářů, kteří výstavbu vodního díla přehodnotili. Díky okolnostem se tak hrad založený ve druhé polovině 13. století stal jedním z nejprozkoumanějších hradů v Česku. Ale mýlil by se ten, kdo by si myslel, že už tu není co hledat.
Zřícenina hradu Rokštejn
„Práce je tu ještě tak na třicet let. A to je hrad jen třešnička na dortu, v okolí je 33 zaniklých středověkých vesnic,“ upozornila vedoucí výzkumu na mimořádný region, spojený též s historickou těžbou drahých kovů.
Přednášková místnost i laboratoř
Areál v Panské Lhotě univerzita pořídila na přelomu milénia. Kromě depozit, kam se ukládají nálezy ze zdejších výzkumů, je v bývalé hospodářské usedlosti i laboratoř, přednášková místnost, dílna a ubytovací zařízení. Nechybí dokonce ani střelnice: předmětem zkoumání jsou šípy vyslané z luků a kuší. A na terénní praxi se vyráží na Rokštejn i do okolí.
Zrovna letos se studentům archeologie během letní praxe podařilo objevit pod sutinami palácového zdiva chlebovou pec z 15. století. V sobotu na zahradě výzkumné stanice měli návštěvníci možnost vidět, jak roste mladým archeologům pod rukama.
