Článek
Nákladní loď Třinec dlouhá téměř 200 metrů a široká 24,5 metru byla postavena v loděnici v polském Štětíně, na první plavbu se vydala před půlstoletím, tedy v roce 1975. Po 23 letech služby zakotvila v nizozemském Rotterdamu, kde pod jménem Marcor Bulk slouží jako plovoucí překladiště. Firma, které patří, však vybudovala překladiště na souši, a lodi hrozilo rozřezání.
Naštěstí místo toho bude zachráněna a některé její části se stanou nejen muzejními exponáty. „Počítáme s celou přídí až po první ládovnu (slangově nákladový prostor - pozn. red.) a zádí včetně motoru,“ upřesnil Martin Bednář ze spolku Česká lodní společnost a provozovatel Námořního muzea ve Veletově na Kolínsku. Právě spolek a muzeum stojí za záchrannou misí nazvanou Třinec jede domů.
Podle Bednáře se většina ze zachráněné lodi stane součástí muzejní expozice, část artefaktů ale zamíří i na jiná místa. Například přímo do Třince, který si vymínil právě kotvu. „Kotva je pro naše město silným symbolem – nejen z pohledu historie, ale i budoucnosti,“ objasnila primátorka Věra Palkovská (Osobnosti pro Třinec), proč radnice touží zrovna po kotvě.
„Kotva je totiž poselstvím, protože zakotvit znamená vydat se do světa, studovat, cestovat, sbírat zkušenosti, a nakonec se vrátit domů, usadit se a začít psát nový příběh,“ vysvětlila s tím, že kotva by mohla být na náměstí umístěna v první polovině roku 2026.
Kromě kotvy by měly do města zamířit i další části lodi či předměty z ní, zájem o ně mají i Třinecké železárny, které na stavbu lodi kdysi dodaly ocel.
Samotná loď nejprve do Štětína
Provozovatel Námořního muzea Bednář potvrdil, že se s přepravou kotvy počítá v příštím roce. Samotnou loď ale tři obří remorkéry odtáhnou z Rotterdamu nejspíše až o rok později a zavlečou ji tam, odkud Třinec vyrazil do světa, do Štětína.
„Tam ji vyčistí, rozdělí a připraví na transport do Česka. Samozřejmě, že k nám poputuje Třinec po vodě. I když bohužel nepopluje sám,“ pokrčil rameny s odkazem na to, že i na naše území plavidlo potáhnou remorkéry.

V době svého spuštění na vodu v roce 1975 byla loď Třinec jednou z největších a nejmodernějších nákladních lodí Československé námořní plavby.
Bednář prozradil, že v polské televizi objevili černobílý dokumentární film natočený v době, kdy se loď v 70. letech minulého století stavěla. „Je to unikát, už jsme se domluvili s třineckou radnicí, že film uvedeme po půlstoletí v premiéře při instalaci kotvy,“ poznamenal.
Současně Námořní muzeum a spolek plánují, že před poslední plavbou zkusí motor Třince spustit. „Kolem muzea se zformovala parta starých motorářů Československé námořní plavby, kteří věří, že to srdce znovu, alespoň naposledy, nahodí. Slyšet ten obrovský motor by byl absolutní zážitek,“ upozornil Bednář, který záchranu lodi odhadl na desítky milionů korun. Ty chce muzeum získat také s pomocí sbírky, kterou plánuje vyhlásit ještě letos.
Československá, později Česká námořní plavba vlastnila 44 lodí a zaměstnávala 3500 námořníků. Provoz ukončila v roce 1998 a postupně všechny lodě odprodala. Ve své době mělo Československo po Švýcarsku druhou největší námořní flotilu z vnitrozemských států na světě.