Syfilis je zřejmě mnohem starší, než jsme si mysleli, naznačuje nález z Kolumbie

Kostra dávného lovce a sběrače byla nalezena v archeologickém nalezišti Tequendama v oblasti Sabana de Bogotá.

Při genetické analýze holenní kosti narazili vědci na něco, co původně vůbec nehledali – zachovaný genom bakterie Treponema pallidum, způsobující syfilis a další příbuzná onemocnění.

Původním cílem výzkumu totiž bylo studium historie místních populací, nikoli dávných chorob.

„DNA tohoto mikroorganismu jsme objevili zcela náhodou,“ přiznal pro web Scientific American Lars Fehren-Schmitz, antropolog z Kalifornské univerzity v Santa Cruz, který je spoluautorem studie publikované v prestižním odborném časopise Science.

Zajímavé je, že kostra nenesla žádné viditelné známky onemocnění, které jsou typické pro pozdní stadia syfilidy. Objev tak naznačuje, že i ostatky bez zjevných patologických změn mohou skrývat cenné informace o dávných chorobách.

Když vědci nově získaný genom porovnali s dosud známými genetickými záznamy této bakterie, zjistili, že patří k dosud neznámé linii, kterou označili jako TE1-3. Další analýzy ukázaly, že tato linie se od ostatních bakterií způsobujících treponematózy oddělila přibližně před 13 700 lety.

To naznačuje, že k diverzifikaci mezi TE1-3 a ostatními poddruhy Treponema pallidum došlo už v pozdním pleistocénu nebo raném holocénu. Současné tři hlavní poddruhy, které způsobují syfilis, frambézii a endemickou syfilis, se od sebe začaly oddělovat až před 6000 lety.

Jinými slovy, TE1-3 nepředstavuje ranou formu moderní syfilidy, ale jejího blízkého a mnohem staršího příbuzného.

„Jedna z možností je, že jsme objevili prastarou formu patogenu, jenž způsobuje pintu, onemocnění, které je stále málo známé, ale o němž víme, že je endemické ve Střední a Jižní Americe a způsobuje lokalizované příznaky na kůži,“ uvedla k tomu pro Science Daily Anna-Sapfo Malaspinas z Univerzity v Lausanne, která se na výzkumu podílela.