Hlavní obsah

Středoškolské vzdělávání je neefektivní, výuka ustrnulá, nebere si servítky inspektor

– Praha

Podoba výuky v tuzemských středních školách se podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala proti minulosti moc nezměnila. Problémem je i struktura středoškolských oborů, která se zaměřuje více na odborné vzdělávání místo všeobecného. Zatloukal to uvedl během středeční prezentace výroční zprávy inspekce. Systém je podle něj velmi neefektivní, protože řada absolventů končí mimo svůj obor.

Foto: Ondřej Deml, ČTK

Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal

Článek

„Podoba výuky na středních školách je velmi ustrnulá, je velmi zakonzervovaná,” konstatoval Zatloukal.

Školní inspekce má podle něj výtky také k základním školám, ale ve většině z nich se výuka postupně modernizuje více než na gymnáziích a středních odborných školách.

Ředitelé: Školství letos ovlivnila výuka na dálku, na mnohá témata nebyl čas

Věda a školy

Při hodnocení vyučovacích metod ve vybraných předmětech podle něj inspektoři zjistili, že nejsou na dostatečné úrovni ani na gymnáziích. Např. v angličtině tam výuka umožňuje rozvoj komunikačních dovedností v 85 procentech případů. V ostatních předmětech a typech škol se dovednosti žáků rozvíjejí ještě méně.

„Po třech letech v úplně jiném oboru”

Potíž je podle Zatloukala také oborová struktura středních škol. „My máme nastaven náš vzdělávací systém velmi neefektivně. Velmi nákladně připravujeme absolventy na profese, které ale oni nebudou ve svém důsledku vykonávat,” vysvětlil.

Řada absolventů podle něj končí mimo obor. „Máme obory, kde i více než 50 procent absolventů po třech letech je úplně v jiném oboru, ani ne příbuzném,” zmínil.

U čerstvých absolventů SŠ vzrostla nezaměstnanost na 6,2 procenta, zjistila analýza

Věda a školy

To se podle inspekce týká třeba nematuritního oboru osobní a provozní služby či maturitních oborů gastronomie nebo právo. Podle Zatloukala to vytváří další náklady na rekvalifikace a může to být příčinou nedostatku pracovníků v některých specializacích na trhu práce.

Rozdíl oproti Evropě a úzké specializace studia

Nastavení středoškolské struktury vzdělávání v Česku se podle Zatloukala velmi liší od většiny zemí v Evropě.

„Je zde 34 procent žáků na gymnáziích a lyceích, tedy ve všeobecném vzdělávání, a 66 procent v odborném vzdělávání. Takový podíl všeobecného a odborného vzdělávání nikde v Evropě není, tam to mají přesně naopak,” popsal. „Jediným srovnatelným vzdělávacím systémem s námi je Rakousko,” dodal.

Přibývá žáků s psychickými problémy, upozorňují školy i odborníci

Věda a školy

Právě struktura oborů podle něj ovlivňuje fungování výuky. „Už to, že máme 280 rámcových vzdělávacích programů, je velmi komplikující a znesnadňující pro budoucí uplatnění žáků na trhu,” řekl. Úzké specializace studia totiž podle něj omezují možnosti absolventů přizpůsobit se trhu práce.

Až 16 procent žáků opustí SŠ předčasně

V některých regionech v ČR odchází podle Zatloukala až 16 procent žáků ze středních škol předčasně. Špatná je v tomto ohledu hlavně situace v severozápadních a severovýchodních regionech nebo na Vysočině.

MŠMT chce do budoucna umožnit kombinaci výuky ve škole a doma

Věda a školy

„Vzhledem k tomu, že se tito lidé pak často stávají příjemci podpory od státu, zvyšuje to další ekonomické náklady,” upozornil Zatloukal.

Ve strukturálně postižených regionech podle něj podíly předčasně odcházejících ze škol navíc dále komplikují už tak složitou situaci, která tam je.

Reklama

Výběr článků

Načítám