Článek
Instituce se nachází poblíž údolí Neanderthal, v němž při jedné ze svých procházek narazil gymnaziální profesor Carl Fuhlrott v srpnu 1856 na dělníky vyhazující při práci v lomu na vápenec zbytky kostry, o níž byli přesvědčeni, že je medvědí. Opatrně nalezené pozůstatky sestavil dohromady a pečlivě prozkoumal.
Jeho závěr tehdejší svět zavrhl jako šokující a nepřijatelný. „Fosilní předvěký člověk nikdy nežil!“ prohlašovali jeho odpůrci, mezi nimiž nechyběly nejen církevní, ale i vědecké autority té doby. Až Darwinova evoluční teorie z roku 1859 a další nálezy daly nakonec plně za pravdu Fuhlrottovi.
A co Homo sapiens?
„Výsledky výzkumů posledních let se přiklánějí k tomu, že náš senior s oštěpem – stejně jako jiné napodobeniny neandertálců – bude muset mít docela jinou než bledou pokožku. Proto jsme se rozhodli nechat ho zhotovit s výrazně tmavší barvou kůže,“ řekla týdeníku Der Spiegel Bärbel Auffermannová, archeoložka zabývající se dějinami lidstva před vznikem písma a současně ředitelka muzea.
Opírá se přitom o analýzy paleogenetiků, podle nichž přinejmenším Homo sapiens, který před deseti tisíci lety obýval Evropu, měl tmavou kůži. Nicméně zda to platí také o neandertálcích, se nedá s absolutní jistotou tvrdit.
Izraelští vědci ohlásili objev nového typu pračlověka
„Obecně však platí o lidech, kteří se stejně jako neandertálci živí jako lovci a sběrači, že bývají dlouhodobě vystaveni slunečním paprskům. Navíc v potravě konzumují hodně vitaminu D, takže nebývají světlí,“ dodává.
Druhu Homo sapiens zesvětlela pokožka teprve poté, kdy se usadil a pojídal víc obilí a méně masa a ryb.
Tmavý muž s oštěpem se má do expozice vrátit už v září.