Hlavní obsah

Srdce Vltavy „tluče“ i pod hladinou Lipna, zjistil průzkum

Když se roku 1958 napouštěla Lipenská přehrada, zmizelo pod její hladinou i „Srdce Vltavy“, jak se říkalo specifickému meandru vltavského koryta u osady Pihlov nedaleko Horní Plané. Letošní výzkum odborníků z Fakulty stavební ČVUT v Praze v rámci projektu věnujícího se původnímu toku Vltavy zjistil mj. za využití sonarů, že tvar koryta v podobě srdce je dobře zachovaný i 63 let po zatopení místa.

Foto: FSv ČVUT

Vlevo: Srdce Vltavy na ortofotu z poloviny 20. století. Vpravo: Výstup měření sonarem - mapa hloubek vodní nádrže Lipno s patrným Srdcem Vltavy.

Článek

„Výzkum je rozsáhlý, zaměřujeme se na podobu Vltavy zejména před vytvořením Vltavské kaskády. Kromě práce v terénu sbíráme a zpracováváme data ze starých topografických map, lokalizujeme staré fotografie a využíváme i archivní filmové záznamy. Řešíme i historické povodně, historická i současná hydrotechnická díla jako jezy, mlýny či přehrady. S kolegy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (UK) v Praze se věnujeme také oblasti sociální geografie dané oblasti, dokumentujeme zaniklé obce,“ popsal práci týmu odborníků jeho vedoucí Jiří Cajthaml z katedry geomatiky Fakulty stavební ČVUT.

Foto: FSv ČVUT

Současný pohled na vodní nádrž Lipno v místě Srdce Vltavy

Nyní se vědci vrátili z výzkumu na hladině Lipna, kde právě na „Srdci Vltavy“ testovali možnosti sběru dat pomocí rybářského sonaru.

Prakticky totožné jako na starých mapách

„Přesnost zaměření rybářským sonarem je poměrně dobrá a dává uspokojivé výsledky, i když měří pouze bodově a hloubkový reliéf mezi měřenými body je třeba matematicky modelovat,“ vysvětlil Cajthaml.

Při samotném měření je podle jeho slov překvapilo, že „Srdce Vltavy“ je i dnes prakticky totožné se zobrazením na starých mapách, a to včetně drobné tůně na východní části srdce.

Na Lipně zahnízdil ohrožený rybák, přilákaly ho plovoucí ostrovy

Věda a školy

„Staré koryto je velmi dobře identifikovatelné a prakticky nezměněné. Ukládání sedimentu v nádrži srdce nijak nezakrylo,“ dodal.

Foto: FSv ČVUT

Srdce Vltavy na historické pohlednici

S celým projektem se bude podle vyjádření tiskové mluvčí ČVUT Andrey Vondrákové moci veřejnost seznámit v průběhu příštího roku.

Bude zahrnovat výstavu s velkými 3D fyzickými modely oblasti přehrad Orlík, Slapy, Lipno, dále vznik monografie věnované staré Vltavě a webové mapové rozhraní přibližující nejen historický vodní tok a krajinu kolem něj, ale i turistické zajímavosti, historická i současná hydrotechnická díla v okolí i fenomén vorařství.

Foto: FSv ČVUT

Srdce Vltavy na mapě Stabilního katastru z poloviny 19. století

Projekt „Vltava – proměny historické krajiny v důsledku povodní, stavby přehrad a změn ve využití území s vazbami na kulturní a společenské aktivity v okolí řeky“ probíhá v letech 2018 až 2022.

Dron létá sám do nepřístupných míst. Pomáhá mapovat historické objekty

Věda a školy

Pod vedením Jiřího Cajthamla na něm pracuje nejen jeho tým, ale podílí se na něm i jeho fakultní kolegové z katedry hydrotechniky a též specialisté z Přírodovědecké fakulty UK.

Foto: FSv ČVUT

Odborník z týmu Fakulty stavební ČVUT ukazuje výsledky sonarového měření přímo v oblasti tzv. Srdce Vltavy.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám