Článek
Databázi vytvořili a nově zpřístupnili vědci z Ústavu klasických studií Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (FF MU). Název databáze odkazuje na edici Husových latinských spisů Magistri Iohannis Hus Opera omnia.
„Platforma umožňuje dlouhodobé uložení všech dat, jejich zpřístupnění a otevřené sdílení. Jsou v ní veškeré dostupné informace o textech, jejichž autorem je Jan Hus, nebo které jsou mu připisovány, včetně rukopisné tradice, raných tištěných vydání, moderních kritických vydání a odpovídající sekundární literatury,“ uvedl Michal Lorenz z Katedry informačních studií a knihovnictví FF MU.
Databáze, která obsahuje i rozmanité zdroje a odkazy, je podle něj určená historikům, filologům, ale i dalším odborníkům a veřejnosti.
Hus napsal během života asi 140 spisů, traktátů, výkladů a kázání. Databáze ale obsahuje například jeho obsáhlou korespondenci. Jeho díla jsou charakteristická přístupným jazykem a srozumitelnou kompozicí. Pro církev psal latinsky, pro prostý lid česky. Jeho učení dalo vzniknout husitskému hnutí a započalo reformu tehdejší církve.
„U řady děl badatelé zpřesnili dataci, vznikly nové aktualizace a mnoho informací odborníci doplnili. Lidé se nejen dozvědí, co vše Jan Hus napsal a kde to najít, ale také například, zda existují staré a moderní tisky a v kolika vydáních či kopiích. Informace je navede ke konkrétnímu prameni,“ přiblížila odbornice na latinskou medievistiku Petra Mutlová z Ústavu klasických studií FF MU.
Podle ní se Husova literární pozůstalost dochovala díky práci písařů. „Ti jeho díla zaznamenávali z ústně pronesených promluv, z jeho napsaných prací nebo při organizované písařské činnosti ve skriptoriu a poté četným opisováním starších předloh,“ popsala způsob někdejšího šíření Mutlová.
Ve středověku byly texty odsouzeného kacíře často buď zničeny, nebo v nich byly vyříznuty či jinak znehodnoceny nadpisy s jeho jménem. I přesto se Husova díla dochovala v téměř 500 kodexech rozesetých po celé řadě evropských zemí.
