Školy věří, že jsou připravené na rozvoj digitálních znalostí žáků

Školy mohly podle aktualizovaných programů začít učit informatiku už od září 2021. Od tohoto školního roku musely podle změn začít vyučovat všechny základní školy na prvních stupních, od letošního září se povinnost rozšíří i na druhé stupně základních škol a v příštím roce na gymnázia.

Podle revidovaných programů by se učitelé měli zaměřovat nejen na uživatelské dovednosti, ale také na tzv. informatické myšlení, které se zaměřuje na práci s informacemi, vyhodnocování problémů a jejich řešení. Kromě porozumění principům digitálních technologií má být důležité i jejich bezpečné a etické využívání.

Ministerstvo ve vzdělávacím programu zároveň redukovalo některé části učiva. Škrty se objevily v učivu fyziky, chemie, přírodovědy, zeměpisu, dějepisu, občanské, hudební či výtvarné výchovy a prvouky. Zintenzivnit se má podle programů výuka informatiky. Digitální technologie by se měly používat víc i v dalších předmětech.

Podle vedení škol nejsou zcela připraveni všichni učitelé. Přesto pouze pětina učitelů uvedla, že s rozvojem digitálních znalostí žáků ve vztahu k revizi ještě nezačala. Dvě pětiny zástupců vedení škol plánuje nebo potřebuje v budoucnu využít podporu NPI k tomu, aby se v jejich školách začalo podle změn vyučovat, vyplývá z průzkumu.

Nejvíce žádaná je podle institutu podpora vzdělávání učitelů v oblasti digitálních dovedností a nové informatiky. Vzdělání podle vedení škol nejčastěji potřebují učitelé na prvních stupních základních škol.

Téměř 90 procent dotazovaných zástupců vedení škol podporuje používání digitálních technologií ve výuce. Učitelé se zástupci vedení škol se shodují v tom, že používání digitálních technologií může zvýšit kvalitu výuky. Zároveň podle nich chybí standardy pro zapojování těchto technologií ve výuce. Učitelé zároveň uváděli, že mají nedostatek času a energie se s novými technologiemi seznamovat.

Polovina škol podle průzkumu neřeší využívání umělé inteligence. Necelá čtvrtina škol povoluje používání umělé inteligence za dodržení stanovených podmínek, u gymnázií je to dokonce polovina. Více než tři pětiny učitelů si myslí, že při bezpečném využití může být umělá inteligence pro vzdělávání přínosem. Desetina učitelů se domnívá, že by se neměla ve vzdělávání využívat.

Školy musely nejprve upravit své školní vzdělávací programy, aby mohly podle revidovaného programu učit. V průzkumu, který se konal loni na podzim, se zúčastnilo 816 zástupců vedení základních škol a gymnázií a 754 učitelů.