Školáci by v budoucnu nemuseli mít předměty hudební a výtvarná výchova, navrhují experti

Jiní odborníci chtějí, aby byly výtvarná a hudební výchova i nadále základem pro všechny žáky. Institut nyní proto představil dvě verze, jak by se mohla výuka ve školách měnit. Vyplývá to z dokumentu na webu k novým učebním programům.

Úpravy v učivu jednotlivých předmětů připravuje NPI od loňského podzimu. Nyní veřejně prezentoval první verze podkladů ke zvažovaným změnám. Na novém pojetí umění a kultury ve školách pracují v NPI pracovní skupiny.

Jak by se měla výuka umění ve školách měnit, se členové skupin neshodli a navrhli dvě varianty. O finální verzi by proto mělo rozhodnout MŠMT nebo autoři koncepce, podle níž se učivo upravuje, vyplývá z návrhu.

Zastánci zrovnoprávnění dramatické, filmové, výtvarné, hudební a taneční a pohybové výchovy míní, že by měl mít školák možnost si vybrat dva z těchto oborů a jim se alespoň pět let věnovat. Podle nich to jednotlivým školám vytvoří prostor pro vlastní cesty uměleckého vzdělávání dětí s ohledem k podmínkám školy a potřebám žáků.

Naopak jiní experti navrhují, aby základem pro vzdělávání školáků zůstaly hudební a výtvarná výchova, které budou další zmíněné umělecké oblasti pouze rozvíjet. Zatímco na hodiny hudební a výtvarné výchovy by tak školáci chodili po celou dobu školní docházky, hodiny věnující se ostatním uměleckým oborům by mnozí žáci druhého stupně navštěvovat nemuseli.

Odborníci navrhli, aby si starší žáci mohli studium umění zvolit jako volitelný předmět oproti druhému cizímu jazyku.

Proti tomu, aby se mnozí školáci po dobu pěti let nesetkávali s hudebním a výtvarným uměním, se v otevřeném dopise adresovaném zástupcům NPI vyslovil např. pedagog Katedry výtvarné výchovy a kultury Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni Johannes Kirschenmann.

Didaktička výtvarné výchovy na zmíněné plzeňské katedře Monika Plíhalová by ochuzení žáků 1. stupně ZŠ o tyto předměty považovala za skandální. „Výtvarná tvorba je pro děti přirozenou potřebou, jak potvrzují výzkumy dětské kresby již od počátku 20. století. Absence výtvarné a hudební výchovy v základním vzdělávání nemá obdobu v žádné zemi,“ zmínila.

Proti představené koncepci se postavilo také vedení České sekce Mezinárodní společnosti pro výchovu uměním (INSEA), která sdružuje učitele výtvarné výchovy, odborníky, didaktiky a další aktéry v umění a kultuře. Podle vedení společnosti je návrh odborně neukotvený a neodpovídá situaci českého školství.

„Doplňkové vzdělávací obory nemají vytvořenou oborovou infrastrukturu, až na výjimky neexistuje ucelená pregraduální příprava učitelů,“ napsala Česká sekce INSEA ve svém stanovisku.

Ředitel odboru Kurikulum všeobecného vzdělávání NPI Kamil Ubr pro Novinky zdůraznil, že ani jedna z výše zmíněných variant nepředpokládá, že by se ve školách přestaly děti vzdělávat v hudebním či výtvarném oboru.

„Úkolem pracovních skupin na NPI je kvalitně popsat obsah vzdělávání. Správně vybrat společný základ a dobře popsat očekávané výstupy, to je úkol, na který se nyní soustřeďujeme. Na jeho zvládnutí bude záviset, zda rámec bude pro děti prospěšný a pro učitele a učitelky užitečný. K tomu budeme i nadále potřebovat odborníky z praxe, kteří mají o spolupráci zájem,“ dodal a odmítl „přehnaně kritické reakce“, když se navíc o změnách stále jedná.

Samotné ministerstvo vedené Vladimírem Balašem (STAN) nevidí destabilizaci v tom, zda se bude učit „výtvarná“ a „hudební“ výchova, nebo základy kultury, kde si děti žijící v 21. století zažijí základy výtvarnictví – a budou malovat temperou, zkusí si akvarel, ale také si sestříhají video, poslechnou si skladbu, seznámí se se základy architektury.

„Důležitý je přece rozvoj dítěte, ne zájmy jednotlivých oborů. Z pohledu ministerstva je stěžejní právě rozvoj kreativity dítěte a vliv umění na jeho osobnost. Počkáme na doporučení expertů – zda má být kulturní výchova omezena na výtvarnou a hudební, anebo obecně kulturní výchovu. Svět se mění a výuka a výchova by se měly měnit s ním,“ uvedli zástupci školského resortu.