Článek
Archeologové narazili na pozůstatky keramické dílny během prací na Rustaveliho třídě, jedné z hlavních tepen Tbilisi. Město zde v létě zahájilo rekonstrukci, jejímž cílem je mimo jiné zlepšit podmínky pro pěší a upravit dopravní značení. Stavební práce ale zároveň výrazně zkomplikovaly dopravu a pohyb obyvatel po rušné třídě.
Keramické fragmenty byly objeveny ve vrstvě přibližně šest metrů pod současným povrchem, přičemž jejich zdobení podle předběžného posouzení odpovídá období mezi 10. a 11. stoletím. Přesnější datování i určení významu nálezu bude předmětem dalšího výzkumu.
Zastávka na důležité obchodní cestě
„Tbilisi je velmi bohaté na archeologický materiál, takže nálezy dílen z různých období není zase až tak překvapivý,“ uvedl minulý měsíc podle agentury Reuters David Lordkipanidze, ředitel gruzínského Národního muzea.
Nález pochází z doby, kdy bylo Tbilisi významným centrem regionu a důležitou zastávkou na Hedvábné stezce. V 10. a 11. století bylo město pod arabskou nadvládou a během své historie opakovaně přecházelo pod kontrolu různých mocností.
Hedvábná stezka
Hedvábná stezka označována někdy jako Hedvábná cesta spojovala ve starověku a středověku Asii s Evropou. Byla hlavní obchodní tepnou, která měla okolo 8000 km. Svým rozsahem a významem tak přispěla k rozvoji měst. Jako první použil tento pojem geograf a cestovatel Ferdinand von Richthofen v roce 1877. V roce 2014 byla na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zařazena položka „Hedvábná stezka: síť cest v koridoru Čchang-an – Ťan-šan“, která zahrnuje řadu archeologických nalezišť na území centrální a západní Číny, Kazachstánu a Kyrgyzstánu.
Tbilisi bylo tou dobou důležitým politickým centrem, ale také místem, kde se setkávaly různé kultury, a významným hospodářským střediskem. Nalezená keramická dílna pak může archeologům nabídnout bližší pohled na každodenní život obyvatel města v období, z něhož se dochovalo jen omezené množství nálezů.
Fragmenty nyní zamířily do místního Národního muzea, kde je odborníci podrobí trojrozměrnému skenování a dalšímu zkoumání. Mohou tak zjistit více o jejich původu, způsobu výroby i využití.
Archeologové během rekonstrukce narazili také na další pozůstatky minulosti města. Pod současnými ulicemi se například objevily podzemní vodní toky související s horkými sirnými prameny. Právě od nich je odvozeno i jméno Tbilisi, které v gruzínštině odkazuje na „teplé místo“.
Moderní stavební práce tak na místě odkrývají nejen pozůstatky středověkého města, ale i část přírodního prostředí, které ovlivnilo jeho vznik a podobu. Rekonstrukce Rustaveliho třídy má podle města pokračovat do listopadu.
An ancient pottery workshop, along with impressive artefacts, has been unearthed in front of the Georgian Parliament palace during the renovation of Tbilisi’s famed main thoroughfare, the Shota Rustaveli Avenue.
— Shalva Papuashvili 🇬🇪 (@shpapuashvili) September 2, 2026
By early estimates, the workshop belongs to X-XI centuries, when… pic.twitter.com/lnEs5K0dpD
