Se záchranou legendárních „goril v mlze“ pomáhají i čeští vědci. Mapují smrtící parazity

Legendární gorily obývají kvůli intenzivní lidské činnosti stále se zmenšující území na pomezí států Uganda, Rwanda a Demokratická republika Kongo. Vědci našli parazity u dvou třetin horských goril, které v roce 2018 obývaly tuto lokalitu. Šlo tedy o vysokou promořenost.

Výzkum ukázal, že se mění složení a početnost společenství parazitů, s nimiž se gorily potýkají. „Hlístice u nich byly přítomny dlouhodobě, ale v současnosti se některé druhy stávají dominantními,“ sdělila Novinkám bioložka Barbora Pafčo z brněnského ústavu.

Podobné problémy jsou podle ní dobře známy z chovů hospodářských zvířat. Zjednodušeně řečeno, pokud se na malé ploše zvýší počet chovaných jedinců, v tomto případě horských goril, často to vede k přemnožení dříve nenápadných parazitů a k rozvoji onemocnění.

Vědci při výzkumu kombinovali klasickou parazitologii, genetické zkoumání a prostorovou analýzu. Zajímavým poznatkem je, že výskyt onemocnění mezi gorilami není rovnoměrný. Nejvíce případů závažných zánětů žaludku se podle vědkyně Kláry Petrželkové objevuje ve vysokohorských oblastech mezi sopkami Karisimbi a Bisoke, kde řádí hlístice nejvíce.

Historicky byly virunžské gorily, zejména na rwandské straně pohoří, v důsledku úbytku přirozeného prostředí spojeného s rozšiřováním zemědělství vytlačeny z nižších poloh do vyšších nadmořských výšek, kde panují chladnější a vlhčí podmínky. Právě teplota a množství srážek podle výzkumu zásadně ovlivňují složení parazitárních společenstev.

V kombinaci s velmi nízkou genetickou rozmanitostí horských goril, která je důsledkem vzniku někdejšího populačního úzkého hrdla (pozn. je to chvíle, kdy se populace goril drasticky snížila natolik, že následující generace pak pocházejí jen z několika málo přeživších), mohou tyto faktory zvyšovat náchylnost těchto zvířat k rozvoji parazitárních onemocnění.

Problémem je i to, že v těsném okolí parku, který je domovem goril, žijí domácí prasata, u nichž jsou hlístice rodu Hyostrongylus běžné. Navíc farmáři hnojí okolní pole, kam gorily vstupují, organickými hnojivy živočišného původu, což je další zdroj závažného onemocnění.

Řešení nespočívá jen v léčbě. Je nutné nenechat gorily v parku přemnožit, současně je potřeba monitorovat jejich zdraví, a to včetně zdraví hospodářských zvířat v okolí parku.

O záchranu horských goril se kdysi zasloužila bioložka Dian Fosseyová, o níž vznikl slavný film Gorily v mlze. Vědkyni si zahrála herečka Sigourney Weaver.

Výsledky studie byly publikovány v mezinárodním vědeckém časopise Journal of Applied Ecology.