Článek
Satelit je již zkompletovaný a nyní je testován v Evropském středisku pro výzkum a technologie (ESTEC), které provozuje ESA v nizozemském Noordwijku.
Družice PLATO je se svými rozměry 3,5 × 3,1 × 3,7 metru a váhou přes 2100 kilogramů satelitním obrem. Smontován byl v superčisté místnosti, aby se zabránilo znečištění kamer. V kosmu je nebude možné vyčistit.
PLATO vyletí do výšky 1,5 milionu kilometrů, odkud bude obíhat Zemi. „Bude se dívat na jedno místo na galaktické mapě. Jeho zorný úhel je ale obrovský. Lokalitu bude sledovat dva roky,“ řekl Novinkám systémový inženýr Matěj Koubek, který kontroluje technickou kvalitu součástek na družici.
Česko v týmu PLATO zastupuje i Adam Tvarůžka, který je zodpovědný za mechaniku zajišťující otevírání solárních panelů a funkci antény.
Dříve se na hledání exoplanet (planet mimo naši Sluneční soustavu), ať již „neživých“ nebo těch, na nichž by snad mohl být život, využívaly zejména pozemní teleskopy. S jejich pomocí se dařilo objevovat především planety obíhající buď příliš blízko, nebo příliš daleko od jiných hvězd. V současnosti už se na tom podílejí i aparáty přímo v kosmickém prostoru, např. satelitní mise TESS nebo CHEOPS, po exoplanetách pátral i vesmírný teleskop Kepler.
Vesmírné dvojče Země by mělo kolem své hvězdy obíhat zhruba ve stejné vzdálenosti a stejně dlouho jako Země kolem Slunce. PLATO se zaměří na některou z vybraných hvězd a bude čekat, až kolem ní oběhne planeta. Ve chvíli, kdy se planeta ocitne mezi „svým Sluncem“ a Zemí, sníží se jas jeho mateřské hvězdy. To postačí k získání základních dat o nově objevené planetě.
Satelit PLATO při testování. Zcela vlevo je Matěj Koubek.
Koubek zdůraznil, že jde o sledování na obrovské vzdálenosti. Světlo z vesmíru putuje k Zemi z některých částí vesmíru stovky, dokonce tisíce a z těch velmi vzdálených míst i miliony let. Pohled do vesmíru je tedy pohledem do minulosti. Přesto má smysl se snažit tato data získat. Prozradí, jak vznikají planetární systémy a jak vlastně celý vesmír funguje.
PLATO je v ESTECu umístěno ve speciální hale, kam se dostanou jen vědci ve speciálních oblecích. Mimo jiné se testuje, jak snese otřesy během letu na oběžnou dráhu. Složité bude už jen to dostat PLATO do vesmíru. Vynese jej tam raketa Ariane 6 z jihoamerické Francouzské Guyany, kam bude nutné satelit přepravit lodí. Satelit je konstruován s ohledem na to, že by měl ve vesmíru pobývat minimálně 4,5 roku, s možností prodloužení na 6,5 roku.
Satelit PLATO tvoří 26 optických kamer, které budou sledovat vesmír.
