S využitím přírody chtějí dát světu nové technologie

Nejen výše zmíněné projekty bude řešit třináct špičkových vědeckých týmů z pěti výzkumných institucí v Česku. Spojujícím prvkem projektů bude, že inspiraci pro chytrá řešení chtějí výzkumníci hledat v přírodě.

Již nyní odborníci počítají s tím, že výzkumy povedou k nejméně sedmi patentům.

„Propojíme svět přírody a strojů. Využijeme k tomu strojírenství, medicínu, biologii a chemii a další obory. Svými výzkumy navážeme na ty, na nichž léta pracujeme. Zúročíme tak naše dosavadní zkušenosti,“ řekl Právu profesor Martin Hartl ze strojírenské fakulty brněnského Vysokého učení technického (VUT), vedoucí nového zastřešujícího projektu nazvaného MEBioSys.

Výzkumníci se budou kupříkladu zabývat snižováním tření ve strojích. Přestože to na první pohled nevypadá, tak zhruba 23 procent celosvětové spotřeby energie se zmaří energetickými ztrátami spojenými s příliš velkým třením ve strojích. Snížení tohoto odporu povede k obrovským úsporám.

Nápověda, jak je to možné, může být ukryta v běžném lidském kloubu; tření v něm je totiž dvakrát nižší než ve strojích. Nejde totiž jen o to, součástky mazat, záleží také na materiálu, z něhož jsou vyrobeny. Do tohoto výzkumu je zapojena např. laboratoř biotribologie strojírenské fakulty VUT, v níž tým profesora Martina Vrbky mj. zkoumá tření v oku v souvislosti s činností víček a k testům využívá i oči z prasat.

Dalším tématem jsou implantáty, třeba umělé klouby, které by v budoucnu měly být mnohem „chytřejší“. S využitím nových supermateriálů by se totiž měly vyrábět 3D tiskem, tak aby napodobovaly strukturu kosti, s tělem hladce srůstaly, aby byly antibakteriální a navíc mohly po jistou dobu obsahovat a uvolňovat léčiva, čímž se urychlí hojení ran.

Do projektu se zapojí vědci ze čtyř univerzit v Česku a Akademie věd ČR. Spolupracovat s nimi budou výzkumníci z 24 zahraničních institucí. Spolu budou hledat materiály, které budou odlehčené, odolné, pružné a nejlépe využitelné pro 3D tisk.

Konkrétní propojení s přírodou nabízí dále perlorodky. Na brněnské technice se již nyní snaží napodobit velmi odolný povrch těchto mlžů.

Hartl upozornil, že inspirace přírodou se lidstvu mnohokrát vyplatila. Bodlák vetknutý do psí srsti vedl k objevu suchého zipu, gekon běhající po stropě hlavou dolů ke zkoumání přilnavosti a vývoji robotů a samočisticí schopnosti lotosových listů k objevu nanomateriálů.

„Příroda je pro nás neuvěřitelnou studnicí nápadů. Je na nás, zda je využijeme,“ uzavřel Hartl.