Probodnuté srdce? I takový pacient může přežít. Lékaři trénují specializovaný zákrok na tělech dárců

Zatímco v zahraničí jsou podobné kurzy relativně běžné, v Česku jde zatím o jediný. Poprvé ho 2. lékařská fakulta (LF) Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice (FN) Motol uspořádaly v roce 2022, od té doby už ho absolvovalo zhruba 70 členů trauma týmů – od záchranářů přes anesteziology až po traumatology. A další přibyli druhý březnový čtvrtek.

Pod vedením zkušených hrudních chirurgů si prošli teorií i praktickým nácvikem nesnadného úkolu. „Traumatická resuscitační torakotomie je extrémně náročný výkon, který se dělá v extrémně psychologicky náročných situacích, kdy jde o život pacienta,“ říká lékař Miroslav Durila, jeden z organizátorů kurzu.

Jde o případy poranění hrudníku, jako například pobodání, kdy je pacient na hraně života a smrti. Úmrtnost těžce traumatizujících pacientů, u kterých dojde k zástavě oběhu, se dnes pohybuje kolem 96 až 98 procent.

„Tento výkon je skutečně indikovaný jako poslední možnost, protože jinak by pacient zemřel. Toto je jediná šance, jak ho dostat zpět do života,“ vysvětluje Durila, který působí na Klinice anestezie a intenzivní medicíny FN Motol a Homolka a v Letecké záchranné službě hl. m. Prahy.

„Pokud dojde k zástavě srdce nebo oběhu, tak se rozřízne hrudník, úplně se otevře, aby se vytvořil přístup k srdci a mohlo se ošetřit krvácení. A kdyby bylo potřeba, tak aby byla možnost zavést mimotělní oběh přímo na otevřeném hrudníku a nahradit srdce a plíce do doby, než se krvácení ošetří,“ popisuje postup.

Jedna z výhod torakotomie je podle něj i dostupnost srdce k přímé masáži. „To znamená masírovat srdce přímo rukou, protože účinnost přímé masáže je o mnoho vyšší, dvakrát až třikrát, oproti nepřímé masáži, kdy se mačká jen hrudník,“ uvádí Durila.

Účastníci jednodenního semináře se učí nejen, jak vést řez hrudním košem, ale i na jaké komplikace při něm být připraveni. „Nejnáročnější při tom zákroku je správně se rozhodnout, kdy ho vůbec provést a kdy ne. Jsou to velmi náročné výkony a pokud je člověk neumí dělat, jsou potenciálně nebezpečné,“ upozorňuje.

Právě proto je potřeba vyškolený personál. Do březnového kurzu v prostorách Ústavu anatomie 2. LF UK a Centra endoskopické, chirurgické a klinické anatomie v Praze 5 se tak zapojil třeba i anesteziolog z FN Motol Miroslav Tesař.

„Pro nás anesteziology to byla nová zkušenost – vzít skalpel do ruky, otevřít hrudník, trochu přelámat žebra, musím říct, že my jsme se bohužel trefili o etáž níž, takže jsme otevřeli i bránici,“ popisuje s tím, že i to patří k procesu učení.

„Umím si představit, že ve stresu je to pro chirurgy opravdu náročná věc,“ dodal. V rámci praxe musel již několikrát provádět na urgentním oddělení přímou masáž srdce. Jaké to pro něj bylo, mít lidské srdce v dlaních? „Byl to zvláštní pocit,“ přiznává.

Snahou organizátorů kurzu je, aby se nácvik torakotomie co nejdříve dostal do běžné nemocniční i přednemocniční praxe. Dá se provádět nejen na operačním stole, ale i v terénu. V současnosti u nás jde, na rozdíl od zahraničí, spíše o raritní úkon.

„Já jsem ho v praxi dělal jen jednou, u nás na urgentu ho dělají chirurgové zhruba jednou za dva měsíce,“ vypočítává Durila a zmiňuje v této souvislosti jeden z medializovaných případů.

Událost se odehrála v prosinci roku 2022 na Novodvorské ulici v Praze 4 poblíž obchodního centra. Agresivní muž tam bezdůvodně napadl nožem dvě ženy, jedna skončila s lehčími zraněními, druhá však utrpěla velmi vážná poranění.

„Dovezli ji na urgent do Motola, už prakticky bez pulzu, bez hmatného tepu, se zástavou oběhu,“ popisuje Durila. Ujali se jí jeho kolegové, kteří absolvovali právě tento kurz jen dva týdny před napadením žen.

„Provedli torakotomii, napojili ji na mimotělní oběh a zašili srdce, kde byla velká rána, asi třícentimetrová. Bez toho výkonu by pacientka nepřežila,“ dodává odborník. Ženino srdce měli tehdy lékaři v dlani téměř půl druhé hodiny, zhruba 6400krát ručně komprimovali pravou i levou komoru, aby byl krevní oběh zachován.

„Není nám úplně jasné, jak člověk s probodnutou pravou srdeční komorou dokáže takové zranění přežít. Je to, myslím, světový unikát,“ vypověděli tenkrát do médií záchranáři ze Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy, kteří byli na místě incidentu jako první.

Pokud jste citlivé povahy, zvažte, zda si chcete fotogalerii prohlédnout.

Aby byli zdravotníci co nejlépe připraveni a podobných „zázraků“ bylo čím dál více, v pitevně plné skalpelů, svorek, pinzet a nůžek se necvičí na figurínách či zvířatech, ale na skutečných tělech, tzv. kadáverech, podobně jako v jiných velmi vyspělých zemích.

„Ústav anatomie 2. LF má k dispozici těla lidí, kteří se ještě za života rozhodli darovat je k těmto výukovým účelům, za což jim děkujeme,“ říká Durila.

„Je to jedna z možností, jak být ještě užitečný i po smrti, jak pomoci svým spoluobčanům, jak třeba splatit dluh společnosti nebo poděkovat lékařům,“ dodává David Kachlík, přednosta zmiňovaného ústavu.

Postupně podle něj zájem lidí o podobné dárcovství stoupá. „V našem registru je asi 2,5 tisíce dárců, za loňský rok jich tělo darovalo přes pět set. Čím více dárců, tím více zkušeností, a tím více posléze zachráněných životů,“ uvádí Kachlík.

Těla dárců se využívají na výzkumné, vědecké a výukové účely. Na lékařských fakultách se na nich učí budoucí doktoři, fyzioterapeuti či sestry a vzdělávají se díky nim mladí i profesně starší lékaři. A to v dovednostech potřebných třeba pro operace kolenních, ramenních a kyčelních kloubů, pro neurochirurgické operace nervů v končetinách či právě v urgentní torakotomii.

Tělo může na základě podepsané smlouvy darovat kdokoli některému z osmi anatomických ústavů v ČR. Pokud by si však svůj krok někdy poté rozmyslel, může smlouvu vypovědět bez udání důvodu.

„K nám se člověk dostane, pokud zemře přirozenou či očekávanou smrtí; pokud bohužel zemře tragickou či násilnou smrtí, přednost má zdravotní či soudně-lékařská pitva,“ vysvětluje přednosta. V Ústavu anatomie 2. LF UK tak končí něco přes polovinu zapsaných dárců.

Kurz torakotomie organizuje 2. LF UK, Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 2. LF UK a FN Motol ve spolupráci s III. chirurgickou klinikou 1. LF UK a FN Motol a Ústavem anatomie 2. LF UK a Centrem endoskopické, chirurgické a klinické anatomie.