Hlavní obsah

Přichází jediné úplné zatmění Slunce v tomto roce. Úkaz si však užijí hlavně tučňáci

Jediné letošní úplné zatmění Slunce se uskuteční již v sobotu 4. prosince ráno. Tento jev ale bude viditelný pouze z Antarktidy, upozorňuje americká vesmírná agentura NASA. Jen jako částečné mezitím toto zatmění „ozdobí“ oblohu nad jižní částí Argentiny a Chile, trochu nad Austrálií, Novým Zélandem a také na jihu Afriky.

Foto: Shadow2.predsci.com

Předpověď tvaru sluneční koróny při úplném zatmění Slunce 4. prosince 2021 z pohledu z jižní polokoule

Článek

Pás úplného zatmění tentokrát prochází na území prakticky nejhůře dostupné oblasti na světě; v Antarktidě. Zasahuje také do lokalit kolem pobřeží šelfového ledovce Filchnera-Ronneové, který se nachází v jižní části Weddellova moře, uvádí list The Daily Mail.

Pás úplného zatmění zasahuje vedle Weddellova moře i do Jižních Orknejí.

Svět zažil nejdelší částečné zatmění Měsíce za 581 let

Věda a školy

Tam je pravděpodobnost spatření úkazu nízká kvůli předpovědi počasí, situaci komplikuje i pandemie, přesto se do těchto končin vydalo několik výletních lodí s nadšenci i vědeckými expedicemi.

Pozorování z letounu

Za úkazem míří i fotograf a popularizátor astronomie Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě, a to jako člen mezinárodní dokumentační mise.

Ta bude úkaz pozorovat v nadmořské výšce 12 kilometrů nad Zemí ve speciálním letu chilských aerolinií ve spolupráci s astronomy z Mezinárodní astronomické unie (IAU).

„Jedním z účelů expedice je pořízení unikátního audiovizuálního materiálu pro dokumentární tvorbu studentů Multimediálních technik Fyzikálního ústavu v Opavě,” poznamenal Horálek.

Pozorování podle něj proběhne na začátku pásu zatmění, jihovýchodně od Falklandských ostrovů.

„Pokud se vše podaří, úkaz se bude pozorovat a zaznamenávat z paluby letadla nízko nad obzorem, ale nikoli za oblačností. Právě nadmořská výška letu dává 97procentní naději zcela úspěšného pozorování úkazu. Bude možné zachytit nejen samotné zatmění Slunce, ale i tmavý měsíční stín sunoucí se pozvolna na zemském povrchu,” popsal.

Foto: Greatamericaneclipse.com

Mapa viditelnosti úplného zatmění Slunce 4. prosince 2021

Samotné zatmění nastane krátce po 8:00 hodině středoevropského času a potrvá minutu a 44 sekund. Nedaleko Slunce bude i planeta Merkur.

„Největším lákadlem je pozorování tzv. sluneční koróny, slabé obálky obklopující Slunce s tvarem ovlivněným aktuálním slunečním magnetickým polem,” doplnil astronom.

K dalšímu úplnému zatmění Slunce dojde až 8. dubna 2024, ale na rozdíl od události z tohoto týdne bude široce viditelné v částech Kanady, Mexika a Spojených států.

Úplné zatmění nad ČR až v roce 2135

Jak na svém webu připomíná Česká astronomická společnost (ČAS), střední Evropě se úplná zatmění téměř vyhýbají.

Konkrétně Pražané mohli tento úkaz pozorovat naposledy 12. května 1706, další nás v Česku čeká až 7. října 2135, kdy pás totality bude probíhat 30 kilometrů severně od Prahy.

V Evropě bylo naposledy možné pozorovat úplné zatmění v roce 1990, ale jen v severních částech Finska, a v roce 1999, kdy pás totality proťal prakticky celou Evropu, nikoli však ČR.

V nejbližších zhruba čtyřech letech se zatmění Evropě zcela vyhnou, bude ale možné pozorovat mnoho částečných zatmění, která dosáhnou i poměrně výrazných velikostí.

Blíží se kometa Leonard. Její jasnost však neroste

Věda a školy

Poměrně jedinečné období podle Horálka, který je autorem daného příspěvku na webu ČAS, nastane ve Španělsku v letech 2026 až 2028.

V srpnu 2026 tam nastane úplné zatmění Slunce ve večerních hodinách, o rok později ráno na jihu země (v Egyptě bude druhé nejdelší v tomto století) a v lednu 2028 prstencové, které při západu Slunce spatří opět obyvatelé Španělska.

První dvě budou viditelná i u nás, ale pouze ve své částečné fázi.

Seznam zatmění Slunce do roku 2030, která v ČR uvidíme jako částečná:

  • Částečné zatmění Slunce 25. října 2022
  • Částečné zatmění Slunce 29. března 2025
  • Úplné zatmění Slunce 12. srpna 2026 (v ČR částečné)
  • Úplné zatmění Slunce 2. srpna 2027 (v ČR částečné)
  • Částečné zatmění Slunce 12. června 2029
  • Prstencové zatmění Slunce 1. června 2030 (v ČR částečné)

Nejbližší zatmění ve světě:

  • Úplné zatmění Slunce 4. prosince 2021 - viditelné z Antarktidy
  • Částečné zatmění Slunce 30. dubna 2022 - viditelné z Antarktidy, Jižní Ameriky a Pacifiku
  • Částečné zatmění Slunce 25. října 2022 (viditelné v Česku) - viditelné z Evropy, severu Afriky a východní Asie
  • Hybridní zatmění Slunce 20. dubna 2023 - viditelné z Austrálie a Papui-Nové Guineji
  • Prstencové zatmění Slunce 14. října 2023 -  viditelné ze západu USA, centrální Ameriky, Kolumbie, Brazílie
  • Úplné zatmění Slunce 8. dubna 2024 -  viditelné ze středního Pacifiku, Mexika, USA, Kanady i oblasti Severního ledového oceánu
Foto: Dennis Mannama - APOD, Fred Espenak (2x), Stephan Heinsius - APOD, National Geographic

Vlevo nahoře: prstencové zatmění Slunce. Vpravo nahoře: úplné. Vlevo dole: hybridní (ze dvou míst). Vpravo dole: částečné.

Úplné zatmění Slunce mohou spatřit lidé nacházející se v úzkém pásu na Zemi (širokém maximálně 270 km) zvaném pás totality. Během úkazu je Měsíc na obloze úhlově větší než Slunce (Měsíc je na své dráze kolem Země poblíž tzv. přízemí) a zakrývá tak sluneční kotouč úplně. Takové zatmění může trvat maximálně 7 a půl minuty, běžně však nedosahuje délky ani 4 minut.
Prstencové zatmění Slunce mohou lidé též spatřit v úzkém pásu na Zemi (širokém maximálně 350 km) zvaném pás annularity. Při úkazu je měsíční kotouč na obloze úhlově menší (bývá na své dráze dál od Země či blízko tzv. odzemí) a nezakrývá tak ani při přechodu před středem slunečního kotouče Slunce celé. Kolem Měsíce se tak při maximální fázi v pásu annularity rozkládá prstýnek naší mateřské hvězdy. Prstencové zatmění může trvat maximálně 12 a půl minuty (kdy Měsíc dosahuje méně než 92 procent úhlového slunečního průměru), běžně však netrvá déle než 6 minut.
Hybridní zatmění Slunce je velmi vzácná kombinace úplného a prstencového zatmění. Mohou jej pozorovat lidé ve velmi úzkém pásu, maximálně 60 km širokém. Během hybridního zatmění je Měsíc od Země právě tak daleko, že v určitém okamžiku se jeho úhlový průměr na obloze téměř neliší od slunečního. Hybridní zatmění začíná jako prstencové (kvůli zakřivení Země se ohnisko měsíčního stínu na okrajových periferiích Země nedotýká). V určitém místě pásu pak začne přecházet v úplné, jehož délka se však měří v sekundách či dokonce setinách sekund.
Částečné zatmění Slunce mohou pozorovat lidé na rozsáhlém území Země. Měsíc při něm v průběhu úkazu nezakryje sluneční kotouč celý. Úplnému, prstencovému nebo hybridnímu zatmění předchází částečné, při němž Měsíc postupně (hodinu) zakrývá stále větší plochu slunečního kotouče. Po maximu úkazu následuje opačný proces: Měsíc postupně ustupuje a odkrývá tak stále větší plochu Slunce. Mimo pás totality či annularity lidé spatří jen částečné zatmění.
zdroj: Česká astronomická společnost

Reklama

Související články

Sluneční skvrny ohlásily geomagnetickou bouři

Ve Španělsku zaznamenali skvrny na Slunci, informovovala agentura Reuters. Podle odborníků to v tomto případě znamená, že se k Zemi blíží geomagnetická bouře....

Výběr článků

Načítám