Článek
Krejčíkova texaská výrobna se pod názvem Bistromathic poté zúčastnila soutěže americké vesmírné agentury NASA s názvem Deep Space Food Challenge, díky čemuž byla firma Rocket Lunch zařazena v roce 2021 mezi nejlepších 18 firem v oblasti produkce jídla pro astronauty a byla oceněna částkou 25 000 dolarů (nyní 530 tisíc Kč).
Ilustrační foto
Činnosti Heaven Labs a Rocket Lunch přitom spolu souvisejí – Bistromathic v zásadě funguje velmi podobným způsobem jako některé standardní stroje firmy Mana generující jídlo, tedy syntetizuje finální jídlo smícháním dehydrovaných směsí, vody a rostlinných olejů, přičemž produkuje sladké a v poslední době i slané pokrmy s různými příchutěmi a formami. O tom jsme informovali již v roce 2014.
Forma nutričních drinků, kaší nebo tyčinek nemusí vyhovovat každému a vždy. Navíc lékaři a odborníci na výživu zpravidla nedoporučují spolehnout se v rámci svého stravování ve 100 procentech jen na jeden produkt či jeho typ.
Nepřekvapí, že sám Jakub Krejčík je velkým fandou kosmonautiky, sci-fi a futuristických technologií obecně. Jeho hlavní snahou je vývoj pokud možno optimálních potravin, ať už jde o jejich složení, formu, způsob výroby, co nejmenší objem, minimální nároky na energie, či suroviny a zatížení životního prostředí.
Všechny složky resp. suroviny pro výrobu potravin Mana jsou rostlinného původu a jsou očištěny od různých nežádoucích látek. Je třeba říct, že tyto potraviny smazávají rozdíl mezi potravinami a výživovými doplňky – jsou vlastně zároveň obojím, tedy potravinou a celou sadou výživových doplňků najednou. V současnosti je firma prodává podle svých údajů do více než 170 zemí světa.
Potraviny Mana – základní přehled
V tuto chvíli dodává firma Heaven Labs své produkty ve čtyřech formách: ManaPowder (dehydrované sladké práškové směsi určené pro smíchání s vodou, 8 příchutí, trvanlivost až 18 měsíců), ManaDrink (již s vodou smíchaný předchozí sladký produkt v kapalné formě, určený k okamžité konzumaci, 7 příchutí, trvanlivost až 12 měsíců), ManaBar (obilné tyčinky s prakticky stejným spektrem složek, 6 příchutí, trvanlivost až 12 měsíců), Hotmeal (slané instantní kašovité a nutričně bohaté jídlo, které vznikne rovněž rozmícháním prášku s horkou vodou, zatím 4 příchutě, trvanlivost až 12 měsíců).
Všechny tyto produkty mají v rámci dané kategorie stejný energetický obsah. V jednom balíčku ManaPowderu je obsaženo 400 kcal energie, ManaDrink obsahuje 330 kcal, tyčinka ManaBar 200 kcal, jedna porce Mana Hotmeal obsahuje také 400 kcal. Série ManaBar a Hotmeal jsou letošní novinky.
Několik let firma vyráběla i rostlinný Mana burger s vysokým obsahem bílkovin a vlákniny, ale ten byl poměrně nedávno stažen ze sortimentu. U každého výrobku je přitom na obalu i na webu uvedeno jeho nutriční složení včetně hmotnosti a procenta doporučené denní dávky u každé složky v dané porci, také informace o tom, které rostlinné suroviny byly při výrobě použity. Vedle jednotlivých balení firma nabízí i cenově zvýhodněné komplety a také formu opakované objednávky (předplatného), která také zahrnuje množstevní slevu.
Kompletní strava v jednom balení
Pokud jde o v jídle obsažené nutriční složky, firma na svém webu uvádí, že podle klinických studií, hodnocených Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA), lze dohledat, že konzumace jejich souhrnu přítomného v potravinách Mana přináší tělu a mozku mnoho zdravotních benefitů. Firma rovněž tvrdí, že používá tzv. zušlechtěné suroviny, které následně analyzuje ve státem certifikované laboratoři, a z těchto vstupů skládá své potravinové směsi. Základem jsou např. proteiny obsažené v hrachu, sóje, ovsu, kukuřici a rýži, dále různé rostlinné oleje (řepkový, lněný, slunečnicový, MCT kokosový, ovesný) resp. olej z mořských řas.
- MCT olej je tuk se středně dlouhým řetězcem (Medium Chain Triglycerides), který se v tomto případě extrahuje z kokosového oleje. Tyto tuky se v těle tráví rychleji než běžné tuky a jsou rychleji přeměňovány na energii.
Základní myšlenkou firmy je ve vyváženém množství dodat tělu dostatečné množství toho, co potřebuje, a naopak mu nedávat nic, co nepotřebuje. Firma přitom vychází např. z klinických studií organizace European Food Safety Authority, která zkoumala, co by měl průměrný Evropan jíst, a také ze zpráv Světové zdravotnické organizace (WHO).
Porovnání s jinými zdroji stravování
Nabízí se otázka, na základě čeho si různí lidé vyberou či nevyberou produkty Many pro své stravování, stejně tak, jak často by tak měli činit. Mana je výhodná např. pro lidi, kteří chtějí v dané době získat velmi komplexní a vyvážené spektrum základních nutričních složek najednou, tedy v jednom balíčku, a chtějí mít přesný přehled o tom, kolik čeho zkonzumují.
Další velkou výhodou je rychlost, se kterou je jídlo k dispozici, časová úspora je zde opravdu značná, což se hodí např. lidem, kteří na jídlo a jeho přípravu nemají moc času, jsou pracovně zaneprázdněni, na cestách nebo se pohybují v náročných podmínkách (sportovci, výzkumníci, kosmonauti apod.).
Sáhnout po tom mohou i lidé, kteří preferují snadnou stravitelnost a nízký glykemický index potravin, např. lidé nějak nemocní nebo ti, kterým dělá trávení běžných jídel potíže a blokuje jim pracovní činnost. Taktéž řada veganů. Další výhodou je pak poměrně dlouhá trvanlivost těchto potravin.
Pokud jde o ceny za porci, ty jsou samozřejmě znatelně vyšší, než když si nějaké běžné jídlo lidé připravují doma sami. Nicméně na druhé straně je Mana stále levnější alternativou než dnešní návštěva restaurace nebo fast foodu, přičemž v tom posledním případě může jít navíc pravděpodobně o jídlo nutričně chudé nebo i škodlivé.
Je ale zapotřebí upozornit, že forma nutričních drinků, kaší nebo tyčinek také nemusí vyhovovat každému a vždy, nehledě na občas silnější obsah ovesných, hrachových či sójových složek. Také zatím omezený počet příchutí může hrát roli. Navíc lékaři a odborníci na výživu zpravidla nedoporučují spolehnout se v rámci svého stravování ve 100 procentech jen na jeden produkt nebo jeho typ, naopak radí, aby byla strava v každém ohledu co nejpestřejší.
Produkty od Many
Záleží tedy na každém člověku a jeho rozhodnutí, jaký stravovací režim, jakou kombinaci jídel a jakou míru konzumace si zvolí. Firma Heaven Labs však své produkty neustále vyvíjí a postupně je přizpůsobuje co možná největšímu okruhu potenciálních zákazníků.
Vesmírná výrobna jídla a soutěž NASA
Společnosti Heaven Labs i Rocket Lunch se aktivně zajímají o možnosti využití svých technologií a produktů pro vesmírné mise. Dlouhodobé vesmírné lety, např. na Mars, představují obrovskou výzvu v oblasti zásobování posádky potravinami. Je důležité minimalizovat jejich hmotnost a objem, zajistit dlouhou trvanlivost (nejméně 2 roky) nebo částečnou recyklovatelnost surovin a jejich nutriční komplexnost a vyváženost. Také vytvořit systém, který bude automatizovaně z daných surovin jídlo produkovat.
Bistromathic společnosti Rocket Lunch je právě takový kompaktní systém pro přípravu jídla ve vesmíru. Z prášku, oleje a vody dokáže vyrobit různé textury jídel – od tekutých (např. polévek) přes polotekuté až po pevné (např. burgery nebo masové kuličky). Musí přitom umět „krmit“ čtyřčlennou posádku po dobu tří let, dodávat jim denně dohromady cca 12 000 kcal, tedy za celou dobu tříleté expedice celkem 13 140 000 kilokalorií.
Celé zařízení se vejde do prostoru dvou metrů krychlových (sklad zásob pak do objemu asi 20 m³). Splňuje přísné požadavky na spolehlivost (bezporuchovost), zvládnutelnou údržbu a energetickou efektivitu v podmínkách vesmíru. V roce 2021 získal Rocket Lunch v první fázi soutěže NASA Deep Space Food Challenge (DSFC) ocenění za návrh Bistromathicu.
Ve fázi 2 (ukončené v květnu 2023) se týmy měly soustředit na vývoj a demonstraci prototypu své technologie. Bistromathic se probojoval mezi finalisty i zde, ale nezískal hlavní ceny určené pro vítěze.
Soutěž DSFC si nejdříve obecně kladla za cíl vyvinout nové systémy produkce potravin pro dlouhodobé vesmírné mise. NASA však ve třetí fázi začala preferovat týmy, které se zabývaly pěstováním primárních zdrojů surovin v kosmických podmínkách, jako jsou bioreaktory na pěstování bílkovin a plodin. A tak kupříkladu hlavní cenu americké části soutěže nakonec získal modulární systém NUCLEUS od Interstellar Lab, který umí pomocí různých „fytotronů“ pěstovat mikrozeleninu, zeleninu, houby, a dokonce i hmyz při minimální spotřebě zdrojů.
Není tedy jisté, zda výrobna Bistromathic bude skutečně použita ve vesmíru, přes relativní úspěch. V současné době existuje tento systém pouze jako prototyp a NASA ani Elon Musk zatím neplánují podobně dlouhé expedice lidí na Měsíc či Mars. Měsíční program NASA nebo marsovské ambice Muskovy firmy SpaceX byly v poslední době utlumeny a příslušné lety budou asi podstatně opožděny, ne-li omezeny.
I když Rocket Lunch nezvítězila v celkovém hodnocení DSFC, samotná účast a postup do finálových kol v takto prestižní soutěži jsou významným úspěchem, který byl navíc doprovázen získáním kontaktů, cenných zkušeností a také zviditelněním příslušné technologie.
Otázky Novinek pro Jakuba Krejčíka:
Pojem „bistromathic“ patrně pochází z humoristické sci-fi ságy Douglase Adamse Stopařův průvodce po Galaxii. Jak podstatný vliv na vás měly či mají sci-fi nebo pozitivně futuristické představy? V jednom z předchozích rozhovorů pro média jste také citoval z některých knih, které pojednávaly o letech na Mars.
Ano, pochází odtud. Název odkazuje na kombinaci „bistro“ (místo) a mathic „matematika“, přičemž jde o přístroj, který míchá různé prvky do nečekaných celků a hraje roli absurdní technologie nadsvětelného pohonu. Sci-fi mě inspiruje, obohacuje a baví. Obsahuje drzou výzvu k uskutečnění a zároveň cenné ponaučení pro budování budoucího světa.
Počítali jste při vývoji/výrobě Bistromathicu, že zařízení bude muset pracovat také v beztížném stavu?
S tím počítáme. Dělíme produkční sekvenci do dvou fází: výroba ze zásob a moment, kdy produkt opustí tiskovou hlavici. V rámci DSFC jsme řešili hlavně první fázi, která je v uzavřeném cyklu, zatímco druhá zahrnuje plnění do konečné formy a obalu, například do formy kapaliny.
Jakub Krejčík
U uzavřených struktur, jako je pečivo nebo burger, tiskneme do formy a solidifikujeme záhřevem nebo jinak. To je ta těžší část. Konzumace a manipulace s jídlem pak závisí na astronautech, podobně jako nyní na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).
Co soudíte o současných perspektivách dlouhodobých vesmírných expedic? Nyní se mluví o tom, že v roce 2031 skončí činnost ISS, měsíční projekt NASA Artemis zřejmě postihnou různé odklady a změny a nadšení Elona Muska pro Mars bohužel v poslední době také nějak ochladlo… Myslíte, že se objeví nové příležitosti pro využití vaší technologie na zpracování potravin ve vesmíru?
NASA nyní realisticky plánuje testy výrobního cyklu v nulové gravitaci a radiaci hlubokého vesmíru do roku 2040. Dále plány navrženy nejsou. Pokračování nyní leží na SpaceX, což sleduji, je to napínavé. Zajímá mě, zda pro prolomení znovupoužitelnosti nakonec zvolí současný pasivní tepelný štít, nebo aktivní chlazení oběhem paliva a oxidantu – aktivní chlazení mi připadá lepší, podobně jako to mají u aut.
Myslím, že objevování vesmíru bude čím dál méně o lidech jako o „uhlíkových jednotkách“ a více o dálkově ovládaných nebo autonomních verzích v podobě robotů nebo dronů s implementací AI. Původní myšlenka projektu na osídlení Marsu byla uniknout a vybudovat nový začátek civilizace, ale nyní se ukazuje, že AI dorazí i na Mars. Roboti budou objevovat a budovat nové světy jako Mars, zatímco lidé budou cestovat jako turisté a bavit se vesmírem – třeba jako do Adamsovy „Restaurace na konci vesmíru“, kde hlavní atrakcí byla smyčka vzniku a zániku vesmíru během 12 hodin.
Kde by se mohl Bistromathic objevit, je samozřejmě současná verze Starship, která bude létat na trase Země-Mars. Za mě by bylo super postavit hvězdnou loď podobnou těm ze Star Treku a současnou Starship použít jako výtah na oběžnou dráhu. Bistromathic by mohl být instalován někde tam nebo v něčem, jako je Restaurace na konci vesmíru.
V jednom z minulých rozhovorů jste vyjádřil názor, že ceny produktů Many budou nakonec dostupné pro každého člověka. Jak to vidíte dnes, ve světle momentálně rostoucích cen surovin a energií?
Ano, dlouhodobě je naší misí, aby Mana byla opravdu dostupná pro každého – v dnešním kontextu tím myslím kolem 25 Kč, resp. cca dolar za 400 kcal plnohodnotného jídla, které obsahuje vše, co tělo potřebuje. V posledních pěti letech vstupy raketově rostly, je pro nás důležité se dostat do většího objemu, abychom byli schopni takový produkt vyrábět. Tvrdě pracujeme na vlastním systému výroby od pěstování surovin až po distribuci, abychom vyřešili nákladovou stranu rovnice. Postupně Mana začíná být připravena takovou dostupnou verzi představit, chci, aby se to stalo již tento rok.
Vaše produkty se stále vyvíjejí. Jakým směrem se v tomto ohledu asi vydáte v nejbližších letech? Jak případně vyjdete vstříc těm zákazníkům, kteří jsou více svázáni s tradičními formami stravy?
Nyní jsme představili Hotmeal, což je velká novinka, vycházející ze spolupráce s NASA. Jedná se o hutné, horké a pikantní jídlo, které stačí zalít horkou vodou. Je to jídlo, které bychom byli schopni vyrobit Bistromathicem na palubě kosmické lodi. Možná se to zdá jako něco samozřejmého, tady na Zemi, kde máte všechno rozložené a k dispozici, ale chci zdůraznit, že vyrobit takto komplexní jídlo „na požádání či na počkání“ - ve 2 m³ objemu třikrát denně po dobu tří let - je náročný problém, navíc ve vesmíru. Další nové produkty představíme již tento rok: je čas na další významný update našich Powderů a Drinků, nechte se překvapit.
Co se týče něčeho, co bych chtěl, ale s malou pravděpodobností to zrealizuji, je postavit něco jako Space Burger House – místo na setkávání plné skvělého jídla, živé hudby a třeba i zvířat, jako jsou krávy a podobně, celé ve vesmírném stylu, jako když přiletíte na jinou planetu dotankovat loď a zároveň si dáte dobré jídlo a dopřejete si zábavu. Miluji cheeseburgery a z prášku se dá připravit skvělý shake s ledem – ingredience na to máme.
Ve vašich potravinách většinou najdeme takový obsah látek, který přibližně odpovídá tzv. doporučené denní dávce (RDA). Nicméně některé potraviny obsahují některé látky ve výrazně větším množství. Jde např. o vitamin B12, vitamin D nebo kyselinu listovou. Má to nějaký zvláštní důvod?
V těchto případech neexistuje horní limit pro denní dávku, a proto zde vycházíme ze závěrů posledních klinických studií, které starší legislativa nezohledňuje.
