Hlavní obsah

Polabské muzeum vystavuje peníze, za které se kupoval jantar i otroci

Poděbrady

Unikátní a velmi cenný poklad stříbrných mincí mohou mimořádně vidět návštěvníci Polabského muzea v Poděbradech. Vystavena je tady část ze souboru 1400 stříbrných denárů z druhé poloviny 10. století, kdy na území Čech panoval čilý obchod.

Polabské muzeum mimořádně vystavuje část pokladu stříbrných denárů z 10. stoletíVideo: Radek Plavecký, Novinky

Článek

Hliněnou nádobku se stříbrnými mincemi zakopal poblíž Poděbrad pravděpodobně bohatý kupec někdy kolem roku 990. Jaký byl osud tohoto majetného člověka a proč si svůj majetek už nevyzvedl, zůstane záhadou. Jisté ovšem je, že po sobě zanechal cenný artefakt pro dnešní numismatiky.

Nalezené denáry ovšem musely mít obrovskou hodnotu i ve své době. „Za jeden denár se dalo koupit deset slepic, jeden otrok měl hodnotu 300 denárů,“ přirovnal ceny ředitel Polabského muzea a etnograf Jan Vinduška. Otroky se tehdy podle něj stávali nepokřtění Slované.

„Židovští obchodníci je kupovali v pohanských oblastech, například na severu Polska, a přes české království pak vedly obchodní cesty na jihozápad Evropy. Po zdejších obchodních cestách se putovalo i s náklady jantaru, medu nebo kožešin,“ popisoval historik tehdejší dění související s nálezem.

O otroky pak měli zájem například Arabové na jihu Španělska. O obchodu s lidmi svědčí i v muzeu vystavená kopie bronzových dveří z katedrály v polském Hnězdně, na nichž je vyobrazen biskup Vojtěch žádající vévodu Boleslava II., aby vykoupil křesťanské otroky od židovských obchodníků.

Teď už nejsou mince určené k obchodování, ale slouží vědcům. „Pro numismatiky je tento poklad katalogem mincí z let 970 až 990. Z jejich pohledu jsou hodně zajímavé například mince přeražené,“ upozornil Jan Vinduška.

Výstava do 8. března, pak do bezpečí

Při zkoumání pod mikroskopy se ukázalo, že některé mince měly vyražené i dva motivy. Původní byl přeražen jiným, jímž si minci přivlastnil nový panovník. Bohatá je sbírka i na motivy. Objevují se meče, ptáci, kříž, slunce, motiv ruky a nově se také ukázalo, že to, co dříve odborníci považovali za luk a šíp, je spíše kotva.

Většinu pokladu tvoří mince přemyslovských knížat, zejména z doby Boleslava I. a Boleslava II., kdy ražba dosáhla vrcholu, a velké zastoupení mají také ražby Soběslava z rodu Slavníkovců.

Krátkodobá expozice potrvá do neděle 8. března. Poklad nalezený v roce 1936 při orbě na poli na okraji Poděbrad je jinak v depozitu, aby byla zajištěna jeho bezpečnost a aby mince nedegradovaly.

Výběr článků

Načítám