Podívejte se, jak oživit člověka. Virtuální realita mění trénink záchranářů

Brýle s virtuální realitou, které si při trénování nasadíte, vás doslova přenesou na místo události. Třeba se můžete ocitnou u dopravní nehody motorkáře. Leží zraněný na silnici, kolem je krev, troubí okolo projíždějící auta, je slyšet křik lidí.

A vy musíte jednat a snažit se zraněnému člověku v bezvědomí pomoci. Zjišťujete, zda dýchá, provádíte masáž srdce, dáváte výboj prostřednictvím automatického defibrilátoru (AED), dlouhé minuty stlačujete mužův hrudník a slyšíte, jak mu praskají žebra. Nakonec se přece jen zadaří. Muž se najednou pohne, otevře oči, dýchá, promluví. Máte vyhráno.

Virtuální realita s chytrými brýlemi už nějaký čas pomáhá záchranářům v trénincích na ostré zásahy. A nemůžou si ji vynachválit.

„Největší přínos vidíme především v tom, že lidi dostaneme díky programu do naprosto reálné situace. V tom je rozdíl proti všem nácvikům na figurínách, které jsou naopak hrané a krátkodobé. Lidé si pak nedokážou představit, jak je stresující situace na místě,“ vysvětluje Michael Georgiev, mluvčí Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje (ZZS LK).

Pokud mají nasazené brýle, dostanou se do konkrétního prostředí, kde před nimi leží člověk v bezvědomí. Ten nereaguje a nedýchá a oni se musí začít rozhodovat.

„Navíc všechno jejich konání mohou sledovat další lidé, což pak působí na trénovaného rovněž jako částečný stres a on to pak chce před kolegy udělat správně,“ podotkl Georgiev.

Virtuální realitu k přípravě na reálné zásahy využívají i záchranáři v Libereckém kraji, kteří si mezi sebou vyškolili zatím pět kolegů. Ti budou zkušenosti a trénink s 3D brýlemi předávat dál.

„Budou s nimi aktivně školit třeba další zdravotnické záchranáře či lékaře, řidiče záchranných služeb, ale i hasiče, policisty nebo členy Horské služby a následně i laickou veřejnost,“ vyjmenoval mluvčí.

K tréninku přitom skutečně stačí mít jen zmíněné brýle a k dispozici běžnou figurínu používanou na trénování masáže srdce.

„Trénink je ovládaný pouze rukama, člověk s brýlemi nemá žádné ovladače, které by vadily v pohybu. Stačí pouze dobře osvětlená místnost a prostor kolem. Ke kalibraci se vyberou tři body na figuríně, na hrudníku, krku a hlavě a scénář se může rozeběhnout,“ popsala záchranářka Veronika Chlumská, která tréninky koordinuje.

Na výběr je z různých typů školení - pro záchranáře, pro veřejnost či školení s přístroji s AED.

Lze si zvolit prostředí, ve kterém se situace odehrává – například zažít na vlastní kůži srdeční zástavu motorkáře po dopravní nehodě na silnici, náhlou zástavu oběhu u automechanika v dílně, zástavu oběhu na lůžku urgentního příjmu nebo zástavu v sanitce.

„Každý ten scénář má nějaká specifika. Jinak je nastavený pro záchranáře, jinak pro běžného laika,“ vysvětlila Chlumská.

U scénáře s využitím automatického defibrilátoru často laik poprvé okusí atmosféru, jaká panuje ve skutečnosti. Leží před ním člověk v bezvědomí, nedýchá, on musí postupovat úplně stejně jako v reálném životě. Když scénář správně pochopí a bude vše dělat tak, jak má, což trvá asi 3-5 minut, člověku se spontánně obnoví oběh. Kromě správného postupu lze nacvičit i kvalitní provádění komprese – ověříte si, jak hluboko stlačujete a zda ve správné frekvenci.

„To je hodně důležitá věc. I my záchranáři jsme měli problémy s frekvencí i s hloubkou toho stlačování, pořádali jsme tréninky a dlouho to pilovali,“ upozornil Georgiev s tím, že i v terénu záchranáři používají systém, kterému říkají metronom, jenž jim udává, v jaké frekvenci masáž srdce provádět. A nyní s virtuální realitou je nácvik ještě mnohem přesnější.

„Navíc trénink s brýlemi každého baví. Jakmile si brýle sundají, hned si o tom povídají,“ doplnila Chlumská.

Virtuální realita je v tréninku záchranářů vítanou novinkou a postupně se rozšiřuje po celé republice. S brýlemi kromě Libereckých trénují třeba i jejich kolegové v Ústeckém kraji a na dalších místech. Navíc systém je stále vylepšován a postupně do něj mají přibývat i další scénáře, například zaměřené na pomoc dětským pacientům.