Pod povrchem náměstí v České Lípě našli hroby s ostatky desítek lidí

Českolipské náměstí, pojmenované po Ladislavu Škroupovi, je druhým nejdůležitějším náměstím ve městě. Leží jen pár kroků od centrální plochy uvnitř historického centra města. Teď je lokalitou, na kterou jsou kladena velká očekávání.

Díky nadcházející kompletní revitalizaci náměstí tu probíhá záchranný archeologický výzkum. A má už první výsledky. V jižní části archeologové z českolipského muzea objevili pohřebiště, které datují do rozmezí od 14. do 17. století, tedy do pozdního středověku až do raného novověku.

„Několik desítek dosud probádaných hrobů, z nichž část byla narušena novodobými výkopy a dřívějšími úpravami terénu, se nacházelo ve velmi mělké hloubce,“ popsal archeolog Vojtěch Novák.

Nechtěl specifikovat, na kolik hrobů přesně archeologové narazili. „Nelze to takto říct, protože máme hrobové jámy, ale nebožtíků je více,“ vysvětlil.

Objevený kosterní materiál půjde na antropologickou analýzu, která má pomoci určit například věk, pohlaví či vybrané zdravotní charakteristiky pohřbených. Stav zachování kosterního materiálu je však podle Nováka různorodý.

Až do velkého požáru v roce 1820 stávala na Škroupově náměstí jedna z českolipských dominant, farní kostel sv. Petra a Pavla. Uvnitř se nacházely hrobky majitelů panství, Berků z Dubé, i náhrobky dalších šlechticů a významných měšťanů. Okolo kostela se pohřbívalo, takže odkrytí hrobů zde není překvapením. Kostel byl poničen už požárem v roce 1787, další zničující požár v květnu 1820 už památka nepřežila vůbec.

„Předpokládali jsme, že právě na místě bývalého kostela sv. Petra a Pavla najdou archeologové významné nálezy, a náš předpoklad se naplnil,“ uvedla starostka České Lípy Jitka Volfová (ANO).

„I v rámci samotné rekonstrukce náměstí myslíme na to, abychom připomněli, jak významné toto místo z hlediska historie našeho města je. V dlažbě na novém náměstí tak bude připomenutý obrys kostela,“ dodala starostka.

Podle Vojtěcha Nováka je celkově Škroupovo náměstí z hlediska archeologických okolností velkým překvapením. „Všechno se chová jinak, než jsme předpokládali, nebo než se běžně stává. Platí to i o odkrytých hrobech, které byly ve výrazně mělké hloubce. Kdyby byl zachovaný původní terén, musely by být mnohem hlouběji,“ konstatoval archeolog.

Průzkum na náměstí bude pokračovat minimálně do podzimu a archeologové se budou věnovat vždy té části náměstí, kterou bude v rámci stavby nutné odkrýt.

Kromě hrobů už výzkum v západní části náměstí narazil na fragmenty stavby, pravděpodobně dřevohlinitého, možná hrázděného domu s kamennými základy. „S opatrností by tento dům mohl být ztotožněn s historicky doloženou farou či děkanstvím,“ míní archeologové.