Hlavní obsah

Pestrá příroda hlavního města se přestěhovala na výstavu Planeta Praha

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

22. 3. 2024, 14:31

Nová výstava v Centru architektury a městského plánování (CAMP) na pražském Novém Městě nazvaná Planeta Praha ukazuje, jak rostliny a živočichové osidlují město. Tedy prostředí, které si pro sebe vytvořil člověk.

V atriu Institutu plánování a rozvoje bylo při výstavě přirozenému vývoji ponecháno městské prostředí, v němž člověk přírodě nediktuje své estetické nároky.

Článek

Přehlídka je to pestrá, podle biologů stejnou plochu ve městě obývá mnohem větší počet druhů než obdobnou ve volné krajině. A nejde zdaleka jen o šváby nebo potkany. Například ptáků nyní v Praze žije nebývalé množství, napočítáno bylo 248 druhů.

Výstava se podle šéfa Institutu plánování a rozvoje Ondřeje Boháče věnuje pěti různým prostředím ve městě: džungli, ulici, rybníku, stepi, jakou představují plochy brownfieldů, a Petřínu jako zcela specifickému biotopu.

Virtuální realita pak ukazuje, co by se stalo s městem, kdyby z něj odešli lidé.

Krajina jen odráží naši kulturu, říká entomolog Petr Šípek

SALON

S výstavou vznikl dokumentární film i kniha Planeta Praha. Film, který se věnuje mj. zotročování mravenců, se bude promítat při doprovodném programu a měla by ho uvést také Česká televize.

Výstava zdaleka neukazuje jen přírodní artefakty, jedním z exponátů je například ponožka přírodovědce Alberta Šturmy. „Ukazuje, jak se rostlinné spory přenášejí pomocí lidských oděvů,“ uvedl Šturma.

Jak se prostředí promění do 1. září?

Dvůr institutu v Emauzích posloužil výstavnímu pokusu, vzniklo zde prostředí jakéhosi rumiště, v němž se rostliny prodírají skrz kusy betonu.

Protože zdarma přístupná výstava potrvá do 1. září, jsou autoři zvědavi, jak se prostředí za tu dobu promění. Vše podle režiséra Jana Hoška snímá časosběrná kamera.

Takzvaný stepní běžec, rostlina, která se šíří větrem po stepi nebo po brownfieldu, opuštěném městském prostoru.

Jiným exponátem je pivní lahev. Pokud by ji nikdo nesebral a nevrátil do konzumu, rozpadne se časem podle Šturmy zpět na křemičitý písek.

Evropským stromem roku se stal polský buk Srdce zahrady. Titul putuje k našim severním sousedům již potřetí v řadě

Zahrada

Co však platí pro sklo, neplatí pro plasty. Vystavené kabely pak symbolizují kuny skalní, které je rády překousávají, přičemž se zdaleka nedrží už jen mimo Prahu. „Žijí dnes i na půdách na Václavském náměstí,“ poznamenal Šturma.

Pohled na výstavu s velkým projekčním plátnem

Do některých koutů Prahy se vrátil motýl okáč skalní, který byl na pokraji vyhynutí.

Z ptáků se do města opět odvážili holubi hřivnáči, žijí zde dva také druhy rehků, které se jinak nemají rády. „Město je svedlo dohromady, jinak by se nikdy nepotkali,“ dodal zoolog Ondřej Sedláček.