Hlavní obsah

Pátrání po nové Zemi. Evropská kosmická agentura chystá misi pro výzkum exoplanet

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Paříž

Evropská kosmická agentura (ESA) chystá novou výzkumnou misi Ariel, která by měla přinést další poznatky o planetách kroužících mimo Sluneční soustavu. Nový vesmírný teleskop by měl odstartovat v roce 2029 a během čtyř let prozkoumat asi tisícovku tzv. exoplanet.

Foto: ESA, Airbus

Umělecká představa systému exoplanet. V kroužku je ilustrace budoucího satelitu Ariel.

Článek

Mise může podle ESA přinést pokrok v pátrání po existenci života ve vesmíru, protože z ní mohou vzejít objevy dalších vzdálených planet podobných Zemi.

Agentura podepsala kontrakt na konstrukci teleskopu v hodnotě 200 milionů eur (pěti miliard korun) s firmou Airbus.

Odhalili jsme první planetu mimo Mléčnou dráhu, hlásí vědci NASA

Věda a školy

Družice s vesmírným dalekohledem určeným pro infračervené snímání zamíří do tzv. Langrangeova libračního bodu vzdáleného asi 1,5 milionu kilometrů od Země, kde díky vyrovnání gravitačního působení Slunce a Země může zaujmout stabilní polohu vhodnou pro dlouhodobé pozorování vzdáleného vesmíru.

Ariel bude první misí zaměřenou na měření chemického složení a teplotních poměrů exoplanet. Podle vědců můžou výsledky pozorování přispět k pochopení raného vývoje vesmíru.

Lehká a superrychlá planeta

První exoplanety astronomové pozorovali v roce 1995, od té doby jich popsali asi 5000. ESA v roce 2019 vyslala do vesmíru teleskop Cheops, který zkoumá známé exoplanety z oběžné dráhy Země. Výzkum exoplanet má v plánu i mise Plato, která odstartuje v roce 2026.

Vědci objevili jednu z nejlehčích exoplanet. Rok na ní trvá osm hodin

Věda a školy

Z nových konkrétních objevů lze připomenout např. exoplanetu, která je na poměry těchto těles velmi malá. S polovinou hmotnosti Země je planeta GJ 367 b jednou z nejlehčích mezi téměř 5000 známými exoplanetami.

Navíc je neuvěřitelně rychlá - oběh své mateřské hvězdy jí trvá jen zhruba osm hodin. „Osm hodin je na ní tedy dlouhý její jeden rok,“ poznamenal k tomu před pár dny Petr Kabáth z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, který se na daném výzkumu podílel.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám