Ojedinělý zážitek. Pražské planetárium se pyšní největší LED kopulí svého druhu na světě

„Nemůžu věřit, že jsme na konci téměř dvouleté práce,“ nechal se slyšet Jakub Rozehnal, ředitel planetária a zastřešující organizace Planetum, pod níž instituce spadá.

Během rekonstrukce stavby z 50. let se podle něj potýkali s různými komplikacemi.

„Planetárium není úplně postaveno podle toho, jak je zdokumentováno. Spousta věcí v kopuli se musela předělávat, v suterénu jsme museli vyztužit některé nosníky, když jsme zavěšovali čtyřicetitunovou kopuli,“ shrnul Rozehnal, který budoucím návštěvníkům slibuje naprosto unikátní podívanou.

„Když sem člověk přijde, tak ho to uchvátí. Je to útok na smysly, člověk na to není připraven. My z planetária už jsme otrlí a zvyklí, ale lidi jsou tím fascinovaní, přenáší je to do jiných světů. A to jsme přesně chtěli,“ potvrdil umělecký ředitel planetária Martin Fuchs.

A pro ty, komu by se z projekce zatočila hlava a udělalo lehce nevolno, budou před vstupem do sálu k dispozici speciální sáčky s nápisem: Děkujeme za vaši zpětnou vazbu.

„Náš podnik má za úkol popularizovat astronomii, kosmonautiku a příbuzné vědy. Dnes je to potřeba víc než kdy jindy, když se stáváme součástí různých konspiračních teorií a musíme bránit ideu, že je Země kulatá. Vychovávat lidi k tomu, aby měli rádi vědu, je největší investice, kterou hlavní město učinilo,“ doplnil Rozehnal.

Nový program kombinuje právě vzdělávání a další činnosti, které se sem hodí. „Do budoucna bychom chtěli zbořit mýtus, že planetárium je ten dům, kam se jde se školou, aby nám ukázali Velký vůz,“ podotkl Fuchs. Snahou je vytvořit multifunkční centrum, jež nabízí vzdělání, vědu, kulturu, umění a technologie.

„Objeli jsme světové festivaly, producenty a distribuční společnosti, abychom sehnali to nejlepší, co v imerzivním obsahu (pohlcujícím do zážitku či prostředí - pozn. red.) sehnat lze. Zároveň to musel být velmi pečlivý výběr, protože tahle technologie je až příliš dopředu, spoustě produkcím odhalí drobné nedokonalosti, které na projektoru vidět nejsou,“ vysvětlil.

Díky moderní technologii teď disponuje budova projekční kopulí tvořenou přibližně 45 miliony diod na více než 12 tisících speciálních panelech, které vytvářejí dechberoucí obraz nejen vesmíru.

Panely mají oproti běžným projektorům až stonásobný světelný výkon a dokážou vytvořit kontrast, jež je běžnou projekcí v jiných planetáriích nedosažitelný. Vizuální kvalita a flexibilita systému přináší dosud nevídanou barevnou hloubku, ostrost a reálnost obrazu.

Zároveň technologie umožňuje kalibraci, díky které nejsou vidět přechody mezi jednotlivými panely, takže obraz vypadá zcela jednolitě a návštěvník si připadá, jako by na promítaném místě opravdu byl. V přední části navíc kopule sahá až k podlaze, což zvyšuje možnosti práce s obrazem.

„LED panely jako takové už jsou v použití dlouho, ale pro planetária je třeba speciálních panelů, které v sobě mají díry, zhruba 20 procent toho, na co se v kopuli díváme, je tvořeno dírami. Kdyby nebylo, tak se tu vůbec neuslyšíme, protože zvuk se v polokouli odráží,“ vysvětluje Rozehnal.

Oproti obvyklým systémům má nová technologie přibližně čtyřnásobně delší životnost. Podle Kirka Johnsona, provozního ředitele dodávající společnosti Cosm, vydrží při běžném provozu kolem 20 let.

„Pražské planetárium se díky instalaci technologie zvané Cosm CX System zařadilo mezi světové lídry v oblasti imerzního vzdělávání a kultury,“ uvedl Johnson na akci v Praze. Systém podle něj funguje již ve vědeckém centru v Texasu, druhým místem na světě a prvním v Evropě, kde je využit, je tak Česko.

„Jsem přesvědčený, že takto jako my bude do deseti až patnácti let vypadat většina velkých planetárií na světě. Ta technologie není sice pro každého, ale určitě je to budoucnost,“ myslí si Fuchs.

Celková investice činila 300 milionů, z čehož přibližně 200 milionů připadlo na konstrukci kopule a LED technologii. Zbytek padl na stavební práce spojené s rozšířením a modernizací prostor pro návštěvníky, modernizaci vzduchotechniky a systému tepelného hospodářství.

Projekt byl financován z rozpočtu hlavního města, které je zřizovatelem planetária.

Víkendový program 14. a 15. června nabídne speciální dvacetiminutový blok, který bude běžet opakovaně celý den. Návštěvníci uvidí simulaci noční oblohy i demonstraci možností nové technologie. V sobotu se planetárium zapojí do Pražské muzejní noci a zůstane otevřené do pozdních večerních hodin.

Vstupné na speciální víkend činí 100 korun. Běžné vstupné šplhá na 289 korun pro dospělé a 219 korun pro děti, studenty, seniory. Základ repertoáru tvoří špičkové celooblohové filmy o vesmíru, připravují se i nové formáty.

Kromě vlastního pořadu o noční obloze bude mít na podzim premiéru i světově první loutkový celooblohový film Hurvínkova vesmírná odysea, nový film o evoluci Zvídavá Eva: příběhy planety Země i pokračování filmu o vynalézavém křečkovi 3-2-1 Start!.

Planetárium navíc plánuje využívat prostor i pro živé koncerty, divadlo, multimediální performance a interdisciplinární umělecké projekty.