Článek
Obce v ohrožení nejsou jen v chudém pohraničí, jak by se mohlo zdát, ale i ve vnitrozemí. Zjednodušeně řečeno, energetické krizi by ve většině případů lépe čelili obyvatelé velkých měst a velmi špatně by na tom byli lidé z podhorských oblastí.
„Energetická zranitelnost je situací, kdy domácnosti vykazují zvýšené riziko, že se dostanou do energetické chudoby (stav, kdy domácnost už není schopna finančně si zajistit dostatečné množství energie – pozn. red.), například kvůli kombinaci nižších příjmů, vysokých nákladů na energie nebo energeticky neefektivního bydlení,“ řekla Novinkám vedoucí výzkumu Hedvika Koďousková z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Analýza je výsledkem náročného vyhodnocení dat z více než 6250 obcí v celém Česku. Největší skupinu představuje typ „České středozemí“, do kterého spadá 1400 obcí. Ty se pohybují kolem celostátního průměru a nepředstavují ani nejodolnější, ani nejvíce ohrožené oblasti.
Vědci obce rozčlenili do osmi kategorií. Nejpříznivější nese název „Ostrovy jistoty“ (625 obcí – Praha a okolí, část Pardubického kraje nebo jihu Moravy). Zhruba uprostřed je pak kategorie „Síla domova“ (522 obcí – jih Moravy a Ústecký kraj). Obce tohoto typu mají spíše slabší socioekonomické zázemí. Lidé tam vydělávají méně a častěji se potýkají s nezaměstnaností. Na druhé straně mají domy v dobrém stavu a navíc náklady na vytápění tam bývají díky teplejšímu klimatu nižší.
Nejzranitelnější je kategorie „Na hraně odolnosti“ (317 obcí – Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj a sever Olomouckého kraje). Pro obyvatele těchto lokalit jsou typické nízké příjmy, vysoká nezaměstnanost, nízké vzdělání, vysoký počet samoživitelů a také staré domy v horším stavu – většina z těchto objektů byla postavena ještě za komunismu v 80. letech a k současným energetickým standardům mají daleko.
Nejzranitelnější: fialově jsou vyznačeny obce z kategorie Na hraně odolnosti.
Nejlepší: zeleně vyznačené lokality ukazují obce z kategorie Ostrovy jistoty.
Podobně je na tom kategorie „Stáří v chladných krajích“ (317 obcí – hlavně Plzeňský kraj, prstenec kolem Čech, Jesenicko a také západní část Moravy na pomezí Boskovicka, Prostějovska, Šumperska a Svitavska). Typický je pro ni vysoký počet seniorů, kvůli chladnému klimatu vyšší náklady na vytápění, nižší příjmy obyvatelstva a staré domy. „Bytový fond se vyznačuje větším počtem rozměrných, ale nedostatečně obydlených bytů, které se obtížně vytápějí,“ uvádí analýza.
Výzkum podle vědců jasně ukazuje, že situace je velmi různorodá, což znamená, že žádná plošná a univerzální řešení v rámci boje s energetickou chudobou nebudou fungovat. Je to o individuálním přístupu. „Obce s podobnou úrovní zranitelnosti mohou čelit úplně jiným problémům. Proto také potřebují různá řešení,“ vysvětlila Koďousková.
Výsledná interaktivní mapa má sloužit nejen veřejnosti, ale také obcím, krajům a státní správě.
Tak napůl: modře jsou vyznačeny obce z kategorie České středozemí. Sem spadá většina obcí v naší zemi. Nejsou na tom spatně, ale ani vysloveně dobře.
Špatné: rudě jsou označeny obce z kategorie Stáří v chladných krajích. Jejich obyvatelé patří k velmi zranitelným.
