Odborníci z Brna chtějí využít k vyčištění oceánu sinice, které dokážou požírat plasty

Sinice jsou v oceánech přítomné v množství přibližně 100 tisíc buněk na mililitr vody. Právě díky jejich přirozenému a bohatému zastoupení se je odborníci rozhodli využít.

Odhozené plasty se vlivem proudění shlukují na jednom místě a vznikají pomyslné plastové ostrovy. „Zdrojem znečištění jsou vnitrozemské řeky, pobřežní oblasti, ale také rybáři, kteří odpad zahazují přímo do moře,“ vysvětlil Pěnčík.

Výzkumnici se nyní soustředí na dva možné přístupy, jak plasty z vody odstranit. První z nich je založený na použití geneticky modifikovaných organismů.

„Už poměrně dlouho se ví, že existují bakterie, které vylučují enzymy schopné rozkládat plastové polymery. Izolovány byly např. ze skládek odpadu. Problém je, že tyto bakterie ve vodním prostředí nežijí. Naopak tam ale žijí sinice,“ poznamenal Pěnčík.

Cílem vědců je proto přenést geny tohoto typu bakterií do sinic, které by pak byly schopné shodně vylučovat potřebný enzym z buněk a rozkládat plastové polymery na dílčí komponenty, až by ve vodě nezbylo prakticky nic. Legislativně je ale použití geneticky modifikovaného organismu problematické.

Experti se proto soustředili také na variantu využívající sinice v jejich přirozené podobě.

„Některé druhy sinic jsou charakteristické tím, že vytvářejí ohromně silné slizové vrstvy. To má zajímavý aplikační potenciál díky tomu, že by takto mohly vychytávat nejen mikroplasty, ale i ostatní kontaminanty z vody, kupříkladu různé mikročástice a nanočástice,“ řekl Pěnčík.

Slizové vrstvy sinic by se mohly používat přímo v čističkách odpadních vod, kde by odpad protékal přes bioreaktor. „Ukazuje se, že zdrojem až 80 procent plastového odpadu v oceánech jsou suchozemské řeky. Kdyby se zlepšil management čističek odpadních vod, především v zemích třetího světa, dala by se situace výrazně zlepšit,“ upozornil Pěnčík.

Podle něj je navíc technologie cenově dostupná, protože organismy se pěstují snadno. Aplikace v rozvojových zemích by tak neměla být problematická. Podle Pěnčíka se z dosavadních měření jeví technologie slibně, jelikož sinice vytvářejí chumly a voda je prakticky čistá.

Zatímco technologii bez geneticky modifikovaných organismů považují vědci za prevenci, přímo ve skvrnách by museli využít technologie modifikovaných sinic se schopností požírat plast rovnou ve vodě.

V přírodě se plasty rozkládají od několika stovek až po desetitisíce let. Voda se ale chová jako konzervant a přirozený rozklad zastavuje.

V této souvislosti je potřeba připomenout organizaci The Ocean Cleanup se sídlem v Nizozemsku, která se zabývá environmentálním inženýrstvím s cílem vyvíjet technologie pro extrakci plastového znečištění nejen z oceánů, ale i pro zachycení daného odpadu ještě v řekách, než se vůbec dostane do moří.

Zpět do Brna – zástupci Mendelovy univerzity nyní zároveň oznámili, že škola otevře nové obory. V rámci Národního plánu obnovy získala od ministerstva školství 98,5 milionu korun na tvorbu nových studijních programů a podporu digitalizace vzdělávání. Projekt má pomoci univerzitě adaptovat se na nové formy učení a měnící se potřeby trhu práce, uvedla v úterý mluvčí MENDELU Tereza Pospíchalová.

„Programy budou garantovány jednotlivými fakultami, mají však mezifakultní přesahy a do výuky se zapojí odborníci z praxe i zahraniční experti,“ doplnil prorektor Martin Klimánek.

Jako nové profesně zaměřené programy univerzita nabídne pivovarství a sladařství na agronomické fakultě, školkařství a šlechtění dřevin na lesnické a dřevařské fakultě, udržitelnost a cirkulární ekonomiku na provozně ekonomické fakultě a školkařství na zahradnické fakultě.

Nabídku univerzity rozšíří i studijní program věnovaný biomateriálům. „Cílem studia bude vývoj, výroba a posuzování životního cyklu inovativních materiálů a produktů na bázi dřeva a ostatních lignocelulózových materiálů,“ řekl Klimánek.

Jednotlivé programy se otevřou postupně. Do některých by se mohli zájemci hlásit už příští rok. Peníze škola využije na nákup strojů, zařízení nebo také vybavení učeben.

„Mezi významné investice patří např. šoková teplotní komora, kalorimetr sloužící ke stanovení rychlosti uvolňování tepla nebo heliový pyknometr využívaný ke stanovení hustoty kapalných látek,“ vyjmenoval Klimánek.

Projekt podporuje i další oblasti vzdělávání – má rozšířit možnosti online výuky, digitalizace studijních agend a nabídne i kurzy zaměřené na rozšiřování dovedností či rekvalifikace.