Článek
V boji s kůrovcem už dříve vytvořil Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL) tzv. Kůrovcovou mapu. Ta ukazuje, že kalamita nejvíce zasáhla Vysočinu, nejméně dotčený je Karlovarský kraj.
Na podkladě mozaiky družicových snímků se dosud třikrát za rok vymezovalo území suchého lesa a těžeb.
Ředitel pobočky ÚHÚL ve Frýdku-Místku Marek Mlčoušek zmínil, že letos lze předpokládat další pokles kůrovcových těžeb a postupný návrat k běžnému plánování těžby, pokračování analýzy pro vznik kůrovcové mapy v dosavadní podobě by tak podle něj přineslo vysokou míru zkreslení.
Kůrovcová kalamita ustupuje
„Metodami dálkového průzkumu Země není možné jednoduše odlišit nahodilé a úmyslné těžby. Limity jsou dané především kvalitou vstupních dat a je třeba mít vždy na paměti, že se jedná o analýzu, která nemůže dosáhnout přesnosti a spolehlivosti výstupů Národní inventarizace lesů (NIL),“ upozornil Mlčoušek.
Při národní inventarizaci se stav lesa zjišťuje přímo v terénu.
Umožnit rozpoznat rizikové lokality
Mlčoušek zároveň připomněl, že výstupy z družicového snímání nelze šablonovitě porovnávat s údaji Českého statistického úřadu. Jde podle něj o rychlé a objektivní informace k dynamickým změnám v lesích, a to i opakovaně za rok.
„Od prvního zpracování kůrovcové mapy v roce 2018 jsme provedli již celkem devět opakovaných vyhodnocení,“ uvedl.
Těžaři mohou dostat za zdevastovaný Plakánek pokutu až dva miliony
Primárním účelem vzniku kůrovcové mapy bylo umožnit vlastníkům a správcům lesů rozpoznat rizikové lokality. Vznikla jako společný projekt ÚHÚL a časopisu Lesnická práce, využívá družicové snímky systému Planet.
„Poslední snímky Planet jsou ze září 2021. Následující hodnocení se uskuteční z dat dubna 2022. Nyní máme k dispozici výsledky za tříleté období. Jejich analýzou lze zobrazit postup kalamity přes ČR,“ přiblížil Mlčoušek.
Srážky a neroztříštěné vlastnictví na Karlovarsku
Kůrovec podle mapy tedy nejvíce zasáhl Kraj Vysočina, a to konkrétně zejména kolem Jihlavy, Třebíče a Velkého Meziříčí.
Extrémní vedra ovlivňují růst stromů, potvrdil výzkum. Kmeny se smršťují
Naopak malé zasažení Karlovarského kraje škůdcem může být podle ÚHÚL dáno kombinací několika faktorů, jako je postup kalamity od východu našeho území nebo převažující státní a obecní vlastnictví lesů v kraji, které podle ÚHÚL nezpůsobuje tolik komplikací jako roztříštěné vlastnictví jinde.
Velký význam má také dostatek srážek v Karlovarském kraji a to, že zde není žádný významný přepravní koridor dřeva ani žádná velká pila.
