Hlavní obsah

Odborníci navrhli, aby žáci mohli získat dvě různé maturity. Zohledníme to, slíbil Gazdík

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha
Aktualizováno

Maturitní zkouška by mohla mít do budoucna dvě podoby. Vedle běžné by středoškoláci mohli získat profesní, která by dostačovala pro výkon povolání, ale ne pro studium VŠ. Součástí maturity by se mohlo stát i skládání maturitních či absolventských prací s obhajobou. Vyplývá to z návrhu think-tanku Univerzity Karlovy Vzdělávání 21, který na čtvrteční tiskové konferenci představili jeho zástupci spolu s ministrem školství Petrem Gazdíkem (STAN).

Foto: Michal Kamaryt, ČTK

Ministr školství Petr Gazdík

Článek

Podle Gazdíka ministerstvo návrh zohlední při rozhodování o změnách v maturitách, které chce připravit.

Maturita nemá být o tom jednom dnu, kdy buď všechno získám, nebo všechno ztratím.
Petr Gazdík, ministr školství

„Návrh na vznik dvou maturitních zkoušek (dříve avizovaný a nyní dokončený - pozn. red.) reaguje na skutečnost, že současná společná maturita pro všechny je např. pro gymnazisty příliš lehká a pro žáky učilišť naopak moc obtížná,” uvedla vedoucí pracovní skupiny think-tanku a šéfka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.

Gazdík chce digitalizovat maturitu. Tisknutí testů „šíleným strojem“ v Cermatu je zastaralé, tvrdí

Věda a školy

Poukázala na data Cermatu, organizátora státních maturit, podle kterých v letech 2011 až 2014 zhruba 4300 lidí nesložilo zkoušku ani na třetí pokus. Zůstanou tak podle Schejbalové bez ukončeného středoškolského vzdělání, což jim brání vstoupit na trh práce.

Dodala, že společnou maturitu pro všechny typy škol má nyní v Evropě kromě ČR jen Polsko, Slovensko a Itálie.

Profesní maturita by měla jen školní část

Součástí klasické maturity, která je podmínkou pro studium na vysoké škole, by podle think-tanku měla být nadále státní neboli společná část.

Ve státní části maturit by se měl zachovat didaktický test z češtiny a druhý z matematiky nebo cizího jazyka.

Profesní maturita, která by postačovala pro výkon povolání, by pak obsahovala pouze školní neboli profilovou část. Její součástí by měly zůstat kromě jiného písemná a ústní zkouška z češtiny a cizího jazyka.

Maturantům se od letoška prodlouží čas na didaktické testy

Věda a školy

Žáci by na složení maturity měli mít stejně jako dosud tři pokusy, které by mohli složit v období pěti let po ukončení školy.

Podle místopředsedkyně think-tanku Radky Wildové se počítá s tím, že by zájemci s profesní maturitou měli mít možnost doplnit si později i maturitu státní.

Ministerstvo testuje absolventské práce

Na gymnáziích by podle návrhu mohla být součástí maturity nadále i dobrovolná maturitní práce a její obhajoba. Daná možnost tedy platí už nyní.

„Původně jsme navrhovali, aby byla maturitní práce na gymnáziích povinná, ale bohužel se to nesetkalo s kladným ohlasem při připomínkách po kulatém stolu. Jsem přesvědčená, že by to byla vhodná a hlavně potřebná příprava ke studiu na vysoké škole, kde studenti stále různé práce píší,” okomentovala to Schejbalová pro Novinky.

Na středních odborných školách by pak měli maturanti skládat absolventskou práci. Fungování absolventských prací testuje nyní MŠMT v devíti školách. Náměstek ministerstva Jan Mareš již dříve řekl, že by pilotáž měla trvat asi tři roky.

Návrh rovněž předpokládá, že talentovaní žáci by si mohli, stejně jako nyní, nahrazovat zkoušku z cizího jazyka mezinárodním certifikátem.

Odborníci bijí na poplach: Děti pandemii odskákaly nejvíc, topí se v depresích

Domácí

Vláda ve svém prohlášení slíbila, že připraví změny v maturitních zkouškách. Ministerstvo podle Gazdíka bude brát návrh think-tanku jako základ pro diskusi o tom, jak by měly úpravy vypadat.

Úřad by podle něj chtěl ve vzdělávání významně zvýšit propustnost a motivaci k učení. Řekl nyní, že věcný záměr novely k maturitám by chtěl mít zpracovaný na jaře příštího roku.

„Maturita nemá být o tom jednom dnu, kdy buď všechno získám, nebo všechno ztratím, o tom jednom dnu, který ovlivní můj příští život na desetiletí a život mých blízkých, maturita má být ideově o snaze pracovat na sobě, být motivovaný a snažit se dosáhnout co nejlepšího výsledku,” nechal se slyšet ministr.

Podle Wildové musí být změna maturit provázaná s modernizací vzdělávání ve školách, kterou ministerstvo chystá v návaznosti na Strategii vzdělávání 2030+.

Kritika od spolků 

Podle nedávného vyjádření Asociace češtinářů by se však debata o úpravě maturit měla zaměřit hlavně na to, jak zajistit kontrolu kvality a funkčnosti školních částí zkoušky. Jedním z problémů českého školství je totiž podle spolku skutečnost, že někteří žáci získávají maturitu bez odpovídajícího vzdělání.

Asociace češtinářů: Úpravy maturit? Chce to hlavně kontrolu kvality

Věda a školy

Případné změny maturit by podle předsedy spolku Josefa Soukala byly vhodné až po dokončení úprav rámcových vzdělávacích programů (RVP), podle kterých školy tvoří své učební plány.

Během čtvrtka přišel i s konkrétní kritikou aktuálního návrhu: návrh změn v maturitách od think-tanku Vzdělávání 21 prý ignoruje zásadní problémy současných zkoušek. Navržené úpravy by podle Soukala mohly vést pouze ke snížení počtu neúspěšných maturantů, což nepovažuje za pozitivní.

Podle předsedy spolku Pedagogická komora Radka Sárköziho navrhuje think-tank i věci, které nejsou nové, např. „závěrečnou práci nebo praktickou zkoušku na SŠ”.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám