Hlavní obsah

Asociace češtinářů: Úpravy maturit? Chce to hlavně kontrolu kvality

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Debata o úpravě maturit by se podle Asociace češtinářů měla zaměřit hlavně na to, jak zajistit kontrolu kvality a funkčnosti školních částí zkoušky. Jedním z problémů českého školství je totiž podle spolku skutečnost, že někteří žáci získávají maturitu bez odpovídajícího vzdělání. Asociace to uvedla ve svém vyjádření, které poskytl její předseda Josef Soukal.

Foto: Pavel Orholz, Právo

Ilustrační foto.

Článek

Případné změny maturit by podle Soukala byly vhodné až po dokončení úprav rámcových vzdělávacích programů (RVP), podle kterých školy tvoří své učební plány.

Dva druhy osvědčení o zkoušce

Vláda ve svém programovém prohlášení slíbila mj. přípravu změn v maturitách. Ministr školství Petr Gazdík (STAN) řekl, že by chtěl najít shodu na takové úpravě, aby se zkoušky nemusely v příštích letech znovu měnit.

V diskusi chce vycházet z návrhu think-tanku Univerzity Karlovy Vzdělávání 21, podle kterého by mohly vzniknout dva druhy osvědčení o zkoušce. Vedle běžné maturity by středoškoláci mohli získat profesní, která by dostačovala pro výkon povolání, ale ne pro studium vysoké školy.

Odborníci představili návrh, jak by se měla změnit maturita

Věda a školy

Podle Asociace češtinářů by ale navrhované úpravy současné problémy maturit nevyřešily.

„Vedly by jen k dalšímu umělému zvyšování počtu odmaturovavších a ke snížení nároků na část absolventů středních škol, také by zkomplikovaly právní a organizační stránku studia,“ obává se Soukal.

Soukal: Srovnatelnost zajišťují testy od Cermatu

Diskuse o změně zkoušky bude podle Soukala smysluplná jen tehdy, pokud se nebude vyhýbat problémům českého školství. Za jeden z nich považuje asociace to, že rozšíření vzdělávací nabídky po roce 1989 vedlo k nárůstu počtu maturantů bez studijních předpokladů a odpovídajícího vzdělání.

Asociace připomněla, že jeho úroveň by měla maturitní zkouška garantovat. Ve školách ji ale nikdo jednotně nestanovil.

Gazdík chce digitalizovat maturitu. Tisknutí testů „šíleným strojem“ v Cermatu je zastaralé, tvrdí

Věda a školy

S výjimkou didaktických testů připravovaných Cermatem, který spadá pod ministerstvo školství, tak podle češtinářů není zajištěna srovnatelnost a objektivita hodnocení zkoušky.

„Za tohoto stavu je jedno, nastavíme-li úředně jednu či dvě maturity či úrovně maturit, ve skutečnosti budeme mít i nadále těchto úrovní tisíce. A především nemůžeme dospět k relevantním závěrům o vzdělání středoškoláků,“ myslí si Soukal.

Maturantům se od letoška prodlouží čas na didaktické testy

Věda a školy

Je proto podle něj s podivem, že se hledá spíš cesta k umenšení role centrální zkoušky. Asociace češtinářů je připravena se podílet na „jakýchkoli seriózních aktivitách vedoucích k tomu, aby maturita dospěla do podoby, v níž bude skutečně plnit ty funkce, jež plnit může a má,“ prohlásil Soukal.

„Za málo uvážlivé považujeme to, že změna maturit má předběhnout inovaci klíčových vzdělávacích dokumentů – RVP pro gymnázia a pro další střední školy,“ dodal.

Maturity 2024: Jak letos proběhnou a kdy jsou termíny

Věda a školy

Příprava změn v učebních programech je podle něj zatím v počáteční fázi. Vláda ve svém programu avizovala, že zlepší kvalitu výuky na základních a středních školách tím, že do konce roku 2023 dokončí revize rámcových vzdělávacích programů. Dokdy chce změnit maturity, prohlášení vlády neupřesňuje.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám