Hlavní obsah

Observatoř zachytila částici, která překonala energii z urychlovačů. Její původ je záhadou

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Vědci z mezinárodní observatoře, do které je zapojen Federico Urban z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, zaznamenali ve vesmíru extrémně energetickou částici. Více než milionkrát překonala energii, kterou lze vyvinout v pozemských urychlovačích. Původ částice zůstává nejasný, jelikož zpětné sledování směru příletu nevede k žádnému zřejmému zdroji, např. galaxii.

Foto: Osaka Metropolitan University/L-INSIGHT, Kyoto University/Ryuunosuke Takeshige

Umělecká ilustrace extrémně energetického kosmického záření nazvaného „částice Amaterasu“

Článek

Převratný objev částice, která byla pojmenována „Amaterasu“ podle japonské nebeské bohyně Slunce, se uskutečnil již 27. května 2021 v rámci experimentu projektu Telescope Array v americkém Utahu. Popisuje to nedávné vydání odborného časopisu Science.

Částice kosmického záření více než milionkrát překonala energii, kterou lze vyvinout v pozemských urychlovačích.

„Bezprecedentní energie, kterou vykázala, je přibližně 40milionkrát vyšší než protony produkované urychlovačem LHC ve švýcarském CERN - Evropské organizaci pro jaderný výzkum,“ uvedli výzkumníci.

Vědci jsou na stopě páté základní přírodní síly

Věda a školy

„Není tam nic“

Podle Urbana, který se na mezinárodním experimentu podílí přes deset let, se takto vysokoenergetické částice objeví jen jednou za 1000 let na kilometr čtvereční. „Takže máme velké štěstí, že jsme je mohli detekovat,“ uvedl odborník působící v Česku.

Srovnání s předchozími vysokoenergetickými událostmi kosmického záření z let 1991, 1993 a 2001 poukazuje na význam objevu Amaterasu - svou energií se řadí na druhé místo hned za částici „Oh-My-God“ zachycenou v roce 1991.

Původ vysokoenergetické částice nicméně zůstává záhadný, protože zpětné sledování směru příletu nevedlo k žádnému zřejmému zdroji, kupříkladu galaxii. Směr příletu Amaterasu, nedaleko roviny naší galaxie Mléčné dráhy, totiž znamená, že zde existuje silný vliv magnetického pole naší Galaxie. A to představuje problém pro přesné určení zdroje.

„Když se podíváte na oblohu směrem, odkud Amaterasu přiletěla, není tam nic. Vysvětlení, že trajektorie částice, i když se jedná možná o velmi těžké jádro, by se mohla natolik změnit vlivem silného galaktického magnetického pole, docela nesedí,“ konstatoval Urban, který se specializuje na magnetická pole v Mléčné dráze i mimo ni.

„Je to tedy celé tak trochu záhada,“ dodal.

Detekce Amaterasu každopádně otevírá nové možnosti výzkumu nejenergetičtějších jevů ve vesmíru.

Japonsko spustilo provoz největšího současného pokusného fúzního reaktoru

Věda a školy

Reklama

Výběr článků

Načítám