Hlavní obsah

Obří klíště, které pronásleduje svou oběť. Objevuje se i v Česku

Klíště Hyalomma marginatum, známé především z teplejších částí Evropy, se v posledních letech stále častěji objevuje i severněji, a to včetně území České republiky. Podle odborníků ale ojedinělý nález neznamená, že se u nás toto neobvykle velké klíště trvale usadilo nebo že zde šíří nemoci, s nimiž bývá spojováno.

Foto: Stephane Vitzthum / Biosphoto / Biosphoto via AFP, Profimedia.cz

Klíště Hyalomma marginatum

Článek

Klíště Hyalomma marginatum (H. marginatum) se přirozeně vyskytuje především v jižní a jihovýchodní Evropě, severní Africe a části Asie.

Ze Středomoří do středu Evropy

V posledních letech se ale o něm mluví i v Evropě střední a západní.

V Česku byl v odborné literatuře popsán záchyt několika klíšťat rodu Hyalomma (H. marginatum i H. rufipes) u koní. Skutečnost, že se toto klíště objeví na zvířeti nebo v přírodě, ale podle odborníků ještě neznamená, že se česká krajina stala jeho běžným prostředím. Aby bylo možné mluvit o stabilní populaci, musel by se daný druh na našem území pravidelně rozmnožovat a dlouhodobě zde přežívat.

„Výskyt klíšťat Hyalomma marginatum je na území ČR opravdu ojedinělý v rámci jednotlivců během jednoho roku. Tato klíšťata se k nám nejčastěji dostanou s tažnými ptáky a zde se pak s nimi setkají nejčastěji lidé pracující s hospodářskými zvířaty, kopytníky, jako jsou koně, kteří jsou přirozeným druhým hostitelem tohoto klíštěte,“ sdělila Novinkám Kateřina Kybicová z Centra epidemiologie a mikrobiologie Státního zdravotního ústavu.

Ojedinělé zavlečení zároveň není novinkou. Nymfy H. marginatum byly u stěhovavých ptáků na území bývalého Československa zaznamenány poprvé již v roce 1953.

Foto: European Centre for Disease Prevention and Control and European Food Safety Authority. Tick maps [internet]. Stockholm: ECDC; 2026. Available from: https://ecdc.europa.eu/en/disease-vectors/surveillance-and-disease-data/tick-maps

Současný výskyt Hyalomma marginatum v Evropě. Žlutá barva znamená, že tento druh byl na dané území zavlečen, ale jeho trvalé usídlení nebylo potvrzeno.

Obří klíště, které „pronásleduje“ oběť?

H. marginatum je ve srovnání s klíštětem obecným, které je v Česku nejrozšířenější, výrazně větší. Nasátá samice může dosáhnout velikosti až 2,5 centimetru. Kromě toho o tomto klíštěti koluje „pověst“, že svou oběť pronásleduje.

Tato představa má částečně reálný základ. Zatímco klíště obecné obvykle čeká na vegetaci, až se o něj hostitel „otře“, H. marginatum má schopnost hostitele aktivně vyhledávat. Reaguje totiž na teplo i pachové podněty.

Přenašeč a nemoc nejsou totéž

Nejvážnější obavy se netýkají velikosti H. marginatum, ale nemocí, které může přenášet. Nejčastěji se zmiňuje krymsko-konžská hemoragická horečka, závažné virové onemocnění známé z některých částí Asie, Afriky i Evropy.

Výskyt tohoto klíštěte na novém území ale podle odborníků ještě neznamená i výskyt daných patogenů. K tomu, aby se v určité oblasti virus nebo bakterie šířily, je nutné splnění mnoha dalších podmínek pro koloběh patogenu mezi přenašeči a hostiteli.

Současné poznatky neukazují, že by se virus krymsko-konžské hemoragické horečky v České republice vyskytoval. Z pohledu většiny obyvatel tak zůstává nejvýznamnějším rizikem klíště obecné, které může přenášet zejména boreliózu a klíšťovou encefalitidu.

Foto: Parvage, M.M., Baron, J.N., Semenza, J.C. et al. Emergence and spread of Hyalomma ticks and Crimean-Congo haemorrhagic fever in Europe: a systematic review. Parasites Vectors 18, 436 (2025)

První zaznamenané detekce viru krymsko-konžské hemoragické horečky (CCHFV) v Evropě. Zelená barva značí, že virus nebyl na daném území dosud zachycen.

Změna klimatu může změnit mapu výskytu

H. marginatum je spojováno hlavně s teplejšími a suššími oblastmi. Změna klimatu ale může napomáhat vytvářet podmínky vhodné pro jeho přežívání i severněji od míst jeho běžného výskytu.

„V ČR doposud neexistuje záznam, který by potvrdil schopnost tohoto klíštěte zde přezimovat. Díky nízkým zimním teplotám a absenci preferovaných míst výskytu je usídlení tohoto druhu v současnosti považováno za nepravděpodobné. Na druhou stranu, vzhledem k opakovaným suchým a teplým létům, mírným zimám a opakovaným náhodným výskytům těchto klíšťat ve střední Evropě, je třeba situaci sledovat a monitorovat,“ dodala Kateřina Kybicová.

Klíště obecné vs. Hyalomma marginatum

  • Kde se s nimi lze setkat?

Klíště obecné patří v České republice k běžným a široce rozšířeným druhům. H. marginatum se vyskytuje zejména v teplejších oblastech Evropy, severní Afriky a části Asie. Ve střední Evropě jde zatím spíše o jednotlivé nálezy.

  • Jaké prostředí jim vyhovuje?

Klíštěti obecnému vyhovují místa s vyšší vlhkostí, například louky a okraje porostů. H. marginatum preferuje teplejší a sušší biotopy.

  • Jak se liší vzhledem?

Klíště obecné je drobnější a pro člověka často nenápadné. H. marginatum bývá robustnější, má delší končetiny a po nasátí je dobře viditelné.

  • Jak si hledají hostitele?

Klíště obecné většinou vyčkává ve vegetaci, dokud se k němu člověk nebo zvíře nepřiblíží. H. marginatum je aktivnější, dokáže reagovat na zrakové, tepelné a pachové podněty a k hostiteli se samo „vydat“.

  • Na jakých živočiších parazitují?

Klíště obecné využívá široké spektrum hostitelů od drobných savců a ptáků přes lesní zvěř až po domácí zvířata a člověka. H. marginatum v raných stadiích často parazituje na ptácích a menších savcích, dospělí jedinci vyhledávají větší savce, nejčastěji kopytníky.

  • S jakými nemocemi mohou být spojována?

Klíště obecné je spojováno s lymskou boreliózou, klíšťovou encefalitidou, anaplazmózou, tularémií, některými rickettsiózami, babeziózou či ehrlichiózou. H. marginatum představuje riziko především kvůli krymsko-konžské hemoragické horečce, v odborné literatuře se u něj uvádějí také rickettsiózy.

Výběr článků

Načítám