Článek
Klíště Hyalomma marginatum (H. marginatum) se přirozeně vyskytuje především v jižní a jihovýchodní Evropě, severní Africe a části Asie.
Ze Středomoří do středu Evropy
V posledních letech se ale o něm mluví i v Evropě střední a západní.
V Česku byl v odborné literatuře popsán záchyt několika klíšťat rodu Hyalomma (H. marginatum i H. rufipes) u koní. Skutečnost, že se toto klíště objeví na zvířeti nebo v přírodě, ale podle odborníků ještě neznamená, že se česká krajina stala jeho běžným prostředím. Aby bylo možné mluvit o stabilní populaci, musel by se daný druh na našem území pravidelně rozmnožovat a dlouhodobě zde přežívat.
„Výskyt klíšťat Hyalomma marginatum je na území ČR opravdu ojedinělý v rámci jednotlivců během jednoho roku. Tato klíšťata se k nám nejčastěji dostanou s tažnými ptáky a zde se pak s nimi setkají nejčastěji lidé pracující s hospodářskými zvířaty, kopytníky, jako jsou koně, kteří jsou přirozeným druhým hostitelem tohoto klíštěte,“ sdělila Novinkám Kateřina Kybicová z Centra epidemiologie a mikrobiologie Státního zdravotního ústavu.
Ojedinělé zavlečení zároveň není novinkou. Nymfy H. marginatum byly u stěhovavých ptáků na území bývalého Československa zaznamenány poprvé již v roce 1953.

Současný výskyt Hyalomma marginatum v Evropě. Žlutá barva znamená, že tento druh byl na dané území zavlečen, ale jeho trvalé usídlení nebylo potvrzeno.
Obří klíště, které „pronásleduje“ oběť?
H. marginatum je ve srovnání s klíštětem obecným, které je v Česku nejrozšířenější, výrazně větší. Nasátá samice může dosáhnout velikosti až 2,5 centimetru. Kromě toho o tomto klíštěti koluje „pověst“, že svou oběť pronásleduje.
Tato představa má částečně reálný základ. Zatímco klíště obecné obvykle čeká na vegetaci, až se o něj hostitel „otře“, H. marginatum má schopnost hostitele aktivně vyhledávat. Reaguje totiž na teplo i pachové podněty.
Přenašeč a nemoc nejsou totéž
Nejvážnější obavy se netýkají velikosti H. marginatum, ale nemocí, které může přenášet. Nejčastěji se zmiňuje krymsko-konžská hemoragická horečka, závažné virové onemocnění známé z některých částí Asie, Afriky i Evropy.
Výskyt tohoto klíštěte na novém území ale podle odborníků ještě neznamená i výskyt daných patogenů. K tomu, aby se v určité oblasti virus nebo bakterie šířily, je nutné splnění mnoha dalších podmínek pro koloběh patogenu mezi přenašeči a hostiteli.
Současné poznatky neukazují, že by se virus krymsko-konžské hemoragické horečky v České republice vyskytoval. Z pohledu většiny obyvatel tak zůstává nejvýznamnějším rizikem klíště obecné, které může přenášet zejména boreliózu a klíšťovou encefalitidu.

První zaznamenané detekce viru krymsko-konžské hemoragické horečky (CCHFV) v Evropě. Zelená barva značí, že virus nebyl na daném území dosud zachycen.
Změna klimatu může změnit mapu výskytu
H. marginatum je spojováno hlavně s teplejšími a suššími oblastmi. Změna klimatu ale může napomáhat vytvářet podmínky vhodné pro jeho přežívání i severněji od míst jeho běžného výskytu.
„V ČR doposud neexistuje záznam, který by potvrdil schopnost tohoto klíštěte zde přezimovat. Díky nízkým zimním teplotám a absenci preferovaných míst výskytu je usídlení tohoto druhu v současnosti považováno za nepravděpodobné. Na druhou stranu, vzhledem k opakovaným suchým a teplým létům, mírným zimám a opakovaným náhodným výskytům těchto klíšťat ve střední Evropě, je třeba situaci sledovat a monitorovat,“ dodala Kateřina Kybicová.
Klíště obecné vs. Hyalomma marginatum
- Kde se s nimi lze setkat?
Klíště obecné patří v České republice k běžným a široce rozšířeným druhům. H. marginatum se vyskytuje zejména v teplejších oblastech Evropy, severní Afriky a části Asie. Ve střední Evropě jde zatím spíše o jednotlivé nálezy.
- Jaké prostředí jim vyhovuje?
Klíštěti obecnému vyhovují místa s vyšší vlhkostí, například louky a okraje porostů. H. marginatum preferuje teplejší a sušší biotopy.
- Jak se liší vzhledem?
Klíště obecné je drobnější a pro člověka často nenápadné. H. marginatum bývá robustnější, má delší končetiny a po nasátí je dobře viditelné.
- Jak si hledají hostitele?
Klíště obecné většinou vyčkává ve vegetaci, dokud se k němu člověk nebo zvíře nepřiblíží. H. marginatum je aktivnější, dokáže reagovat na zrakové, tepelné a pachové podněty a k hostiteli se samo „vydat“.
- Na jakých živočiších parazitují?
Klíště obecné využívá široké spektrum hostitelů od drobných savců a ptáků přes lesní zvěř až po domácí zvířata a člověka. H. marginatum v raných stadiích často parazituje na ptácích a menších savcích, dospělí jedinci vyhledávají větší savce, nejčastěji kopytníky.
- S jakými nemocemi mohou být spojována?
Klíště obecné je spojováno s lymskou boreliózou, klíšťovou encefalitidou, anaplazmózou, tularémií, některými rickettsiózami, babeziózou či ehrlichiózou. H. marginatum představuje riziko především kvůli krymsko-konžské hemoragické horečce, v odborné literatuře se u něj uvádějí také rickettsiózy.




