Obnova dubových lesů z pařezů pomáhá pavoukům, zjistili vědci v Podyjí

Závěry výzkumu tuzemských odborníků coby doporučení ostatním, jak co nejlépe pečovat o krajinu, zveřejnila v uplynulých dnech Evropská komise.

Lesní hospodáři dávají při obnově lesů stále více přednost pařezení před zcela novou výsadbou. Mnoho sazenic stromů totiž v létě při tropických vedrech usychá. Někde se snaží vysazovat stromečky již na podzim, a nikoli na jaře, aby stihly do dalšího léta přes zimu zakořenit.

Ne vždy je ale tento postup úspěšný. Ukazuje se, že u některých dřevin je mnohem výhodnější nechat obrůst pařezy, které mají stále funkční kořenový systém.

Potvrdilo se, že v takto přirozeně obnovovaném porostu je větší biodiverzita než za situace, kdy je pozemek zcela vyčištěn po těžbě a osázen sazenicemi. Při pařezení v něm zůstává více hmyzu.

„Konkrétně pavoukům starý způsob hospodaření svědčí,“ řekl Novinkám a Právu Tomáš Hamřík z Ústavu ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty brněnské Mendelovy univerzity. Vysvětlil, že mnohé druhy pavouků jsou vzácné a pro rozvoj biotopů po těžbě velmi důležité.

Ve svém výzkumu se vědci zaměřili na národní park Podyjí.

„Historicky byly tyto lesy vystaveny pařezení, od něhož se postupně ustoupilo v první polovině dvacátého století. Nyní se k pařezení vracíme. Naše studie jasně prokázala pozitivní vliv obnovy výmladkového hospodaření na celkovou biodiverzitu epigeických, tedy na povrchu půdy žijících, pavouků,“ vysvětlil spoluautor studie Ondřej Košulič z Ústavu ochrany lesů a myslivosti.

Nejvíce pavoučích jedinců našli odborníci v porostech obnovovaných výmladky z pařezů, které rostou zhruba pět až šest let. Zjistili současně, že v rozdílných stadiích růstu výmladků obývá daný prostor jiná populace pavouků.

Prosvětlené plochy v raném stadiu, tedy krátce po obnově pařezení, hostily pestrá společenstva vzácných a ohrožených světlomilných druhů pavouků. Naopak na těchto plochách v pozdním stadiu obnovy, když už prostor téměř pohltil vzrostlý porost, byla pro tato stanoviště charakteristická společenstva se stínomilnými druhy.

Podle vědců výsledky výzkumu jednoznačně potvrdily, že u dubových lesů je jejich obnova s ohledem na ochranu přírody výhodnější formou pařezení, a ne novou výsadbou.

Do výzkumu se zapojili i odborníci z Maďarského institutu pro ekologický výzkum – Centre for Ecological Research pod vedením Dr. Róberta Gallé, který se podílí také na výzkumu vlivu hospodaření na biodiverzitu pavouků v oblasti lužních lesů na soutoku Moravy a Dyje.