Článek
„Megazemě je spousta pevných látek koncentrovaných na stejném místě bez jakéhokoli plynu,“ prohlásil Dimitar Sasselov z astrofyzikálního ústavu Harvard-Smithsonian v Bostonu, když v pondělí objev na konferenci v Bostonu oznamoval. Planeta má hmotnost Neptunu, ovšem místo aby šlo o plynného obra, je hmota stlačena do koule s průměrem jen 2,3krát větším než Země a činícím 29 000 km.
„Je 17krát, ve skutečnosti více než 17krát těžší než Země, což znamená hustotu 7,5 gramu na kubický centimetr,” dodal Sasselov s tím, že je to mnohem více, než mají horniny na Zemi.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
„Ale mějme na paměti, že je to obrovská planeta, což znamená, že tytéž nerosty jsou vysoce stlačené,” dodal.
Takováto planeta dosud nebyla objevena a podobný objev se ani nečekal. Dosud se předpokládalo, že všechny planety, které jsou desetkrát hmotnější než Země, patří mezi plynné obry, jako je Jupiter a Saturn. Ty kvůli své hmotnosti vyvozují dostatečnou přitažlivou sílu, aby udržely masy vodíku a dalších plynů.
„Příroda si dělá, co chce, bez ohledu na pozemské teoretiky,“ řekla Sara Seagerová z technologického institutu v Massachusetts, když se dozvěděla o objevu. Ukázalo se, že i velmi hmotné planety mohou zůstat kamenné, s jasně definovaným povrchem.
Představa astrofyziků o supertěžké planetě
Podoba Kepleru-10c může souviset s tím, že je starý. Vznikl před jedenácti miliardami let a obíhá v těsné blízkosti mateřské hvězdy, ležící v souhvězdí Draka vzdáleném 560 světelných let.
Tři planety v obyvatelné zóně
Planetu objevil kosmický teleskop Kepler. Když se ukázalo, o jak podivné těleso se jedná, zaměřily se na něj pozemní dalekohledy, které zjistily, jak je hmotný.
Na Kepleru-10c by pozemský život mohl jen těžko vzniknout, astronomové ale podle listu Washington Post v pondělí informovali i o objevu tří planet s pevným povrchem. Ty se nacházejí ve vzdálenosti od mateřské hvězdy, která by umožnila vnik života.
Podle Ofera Cohena z centra pro astrofyziku Harvard-Smithsonian, který o nich informoval, obíhají okolo červených trpaslíků ze třídy M, kteří jsou nejčastější. V naší galaxii k nim patří 70 procent hvězd.
Obyvatelná zóna se u červených trpaslíků kvůli jejich nižší povrchové teplotě nachází blíže mateřské hvězdě, což ale podle Cohena znamená, že na ně více působí hvězdný vítr a dopadá na ně velké množství protonů.
„Možná bychom se neměli soustředit na trpaslíky třídy M, přestože jsou tak běžní. Možná bychom se měli soustředit na hvězdy podobnější slunci,“ dodal Cohen k dalšímu pátrání po obyvatelných planetách pozemského typu.