Článek
Zprávy o ničivém krupobití se v médiích objevují stále častěji. Nejde však jen o větší mediální pozornost. Nová studie v prestižním časopise Nature potvrzuje, že s oteplujícím se klimatem roste četnost výskytu velkých krup, které způsobují značné škody na majetku.
Vědecký tým z Pekingské univerzity a Centrální Michiganské univerzity využil počítačové simulace, aby zjistil, jak kroupy rostou uvnitř bouřkových mraků v závislosti na atmosférických podmínkách, jako jsou teplota, vlhkost nebo vítr. Model následně otestovali na více než 14 tisících skutečných případů krupobití z celého světa z let 2014 až 2021.
Výsledky ukázaly, že četnost krupobití s kroupami o průměru větším než tři centimetry během 21. století vzroste o 38 procent při optimističtějším scénáři s nižšími emisemi skleníkových plynů. Při scénáři dalšího oteplení klimatu o téměř 1 °C může nárůst dosáhnout až 47 procent.
Kroupy vznikají při silných bouřkách, kdy vzestupné proudy vynášejí vlhkost vysoko do chladných částí mraků. Tam vodní kapky zamrzají, postupně narůstají a ve chvíli, kdy jsou příliš těžké, dopadají k zemi. Podle autorů studie stojí za častějším výskytem velkých krup zesilující bouřky.
Prostorové změny v riziku škod způsobených krupobitím v budoucích klimatických scénářích. Nejvíce budou zasaženy mírné zeměpisné šířky.
„V teplejší atmosféře je více vodní páry, což zvyšuje množství energie dostupné pro vznik silnějších vzestupných proudů. Roste tak počet bouřek schopných produkovat kroupy,“ uvedl autor studie John Allen z Centrální Michiganské univerzity.
Krupobití může být stále dražší
Teplejší atmosféra však zároveň dokáže padající kroupy účinněji roztavit. To vede k paradoxnímu efektu, kdy počet menších krup klesá, zatímco velkých přibývá.
„Menší kroupy jsou táním ovlivněny mnohem více a značná část z nich se promění v dešťové kapky. Velké kroupy jsou naopak natolik mohutné, že je jejich intenzivnější tvorba významnější než následné tání,“ vysvětluje Qinghong Zhang (Čching-chung Čang) z Pekingské univerzity, který výzkum vedl.
Autoři studie zároveň zjistili, že riziko větších krup nebude narůstat po celém světě rovnoměrně. Nejvýrazněji by měly být zasaženy mírné zeměpisné šířky, což se týká také Evropy. Důvodem je rychlejší růst teplot, který podporuje vznik silnějších vzestupných proudů.
Krupobití sice jen výjimečně způsobuje oběti na životech, často ale přináší rozsáhlé škody na vozidlech, střechách, solárních panelech nebo další infrastruktuře. Podle Allena dosahují škody způsobené krupobitím celosvětově zhruba 80 miliard dolarů ročně (asi 1,67 bilionu korun). S pokračujícím oteplováním mohou v budoucnu dále výrazně narůstat.
