Článek
České důchody jsou v porovnání spíše nižší už podle toho, jak velkou část předchozího příjmu nahrazují. Žebříček nazvaný Pensions at a Glance 2025 z listopadu loňského roku ukazuje, že budoucí důchod tuzemských mužů a žen s průměrnou mzdou nahradí 55,9 procenta jejich předchozího čistého příjmu. Průměr za OECD přitom činí 63,2 procenta.
Jde o modelový výpočet, takže tento náhradový poměr neznamená, že průměrný český důchod tvoří 55,9 procenta průměrné mzdy.
Nicméně číslo je výrazně nižší než v Nizozemsku s 96 procenty, Rakousku s 86,8 procenta, či na Slovensku s výslednými 76,3 procenta. Naopak je ale vyšší oproti Německu s 53,3 procenta a Polsku a jeho 40,6 procenta.
Porovnání je navíc potřeba číst opatrně. „Mnohdy je potřeba rozlišovat mezi hrubými a čistými částkami důchodů a příjmů, ze kterých se platí odvody,“ upozornil ekonom Daniel Münich ze think-tanku IDEA při CERGE-EI.
Výsledky mezinárodního porovnání mohou ovlivňovat také rozdíly ve způsobu financování důchodových systémů.
Náhradový poměr sám o sobě neříká, jak se důchodcům v jednotlivých zemích skutečně žije. Nezohledňuje, kolik si za důchod koupí, jaké mají další příjmy či majetek ani jak vysoké jsou v jejich zemi ceny.
Uvedená čísla navíc nepopisují dnešního průměrného důchodce, ale budoucí výsledek aktuálního nastavení důchodového systému.
Český systém přitom výrazně přerozděluje ve prospěch lidí s nižšími příjmy. U člověka s polovinou průměrné mzdy dosahuje čistý náhradový poměr 84,4 procenta a u člověka s dvojnásobkem průměrné mzdy naopak jen 40,1 procenta.
Menší kupní síla
Pohled na životní úroveň současných seniorů vyznívá pro Česko v mezinárodním porovnání lépe. Podle zmíněné studie žije pod hranicí relativní příjmové chudoby 7,6 procenta zdejších seniorů, zatímco průměr za všechny členské země Evropské unie je 14,2 procenta.
I příjmová chudoba je ovšem relativní ukazatel – hranice se stanovuje jako určitý podíl ze střední hodnoty příjmů v dané zemi, takže nevypovídá plně o skutečné životní úrovni.