Neovladatelná stará sovětská sonda se zřejmě zřítí na Zem

Vzhledem k tomu, že aparát byl navržen tak, aby vydržel vstup do atmosféry Venuše, je možné, že sonda - nebo její části - přežije i návrat do zemské atmosféry a dopadne na povrch Země, píše NASA na svém webu.

Podle odborníků, kteří se zabývají sledováním tzv. vesmírného smetí, je nicméně ještě příliš brzy na to říct, kam na zemský povrch může půltunová masa kovu dopadnout nebo kolik z ní přežije návrat do atmosféry.

Nizozemský vědec Marco Langbroek z Technické univerzity v Delftu předpovídá, že vesmírná loď znovu vstoupí do atmosféry přibližně 10. května. Odhaduje, že pokud zůstane vcelku, dopadne rychlostí 242 km/h.

„Ačkoli to není zcela bez rizika, neměli bychom se příliš obávat,“ uvedl Langbroek pro list The Guardian, který na riziko pádu daného kosmického odpadu rovněž upozornil.

Objekt je podle něj relativně malý, a i kdyby se při průletu atmosférou nerozpadl, „hrozí podobné riziko jako u náhodného pádu meteoritu, kterých se odehraje ročně několik“.

Sovětský svaz vyslal zmíněnou sondu do vesmíru v roce 1972 v rámci programu Veněra (rusky Venuše), jehož cílem bylo prozkoumat planetu Venuši. Sonda se však na orbitě podle NASA rozdělila na čtyři části a její přistávací modul - kulovitý objekt o průměru asi jednoho metru - 53 let krouží po oběžné dráze Země a postupně klesá.

Název Kosmos od 60. let dostávaly sovětské kosmické lodě, které zůstaly na oběžné dráze Země, podotýká NASA. Sovětské planetární mise podle něj obvykle nejprve mířily na parkovací oběžnou dráhu, odkud měly pokračovat dále do svých destinací, pokud ale například selhal motor, sondy zůstaly na orbitě a dostaly označení Kosmos.

K Venuši se od roku 1961 vydalo několik amerických a sovětských sond, mezi nimi v roce 1962 americký Mariner 2, který Venuši jako první obletěl, nebo v roce 1975 sovětská Veněra 9, jež na Zemi poslala první snímky povrchu planety.

Za připomenutí stojí i nedávné zprávy o ruském satelitu Kosmos 2553, který loni začal „divoce rotovat“, jak vyplývá mj. z dat dopplerovského radaru společnosti LeoLabs.

Američtí experti jsou proto přesvědčeni, že Kosmos 2553, který je spojován s vývojem ruské jaderné protidružicové zbraně, není funkční. „Pozorování silně naznačují, že družice není nadále funkční,“ uvedlo minulý týden v pátek washingtonské Centrum pro strategická a mezinárodní studia pro agenturu Reuters.

Že by družice Kosmos 2553 pomáhala vývoji jaderné zbraně, Moskva popírá.