Největší tragédie související s počasím v ČR: Navzdory častějším extrémům umírá méně lidí než dříve

Studie se soustředila na náhlé události na území Česka od roku 1851 do současnosti, u nichž počasí přímo či nepřímo způsobilo smrt nejméně 20 osob. Takových tragédií bylo celkem 13 a skoro v polovině případů jde o povodně.

Hlavní otázka studie směřovala k tomu, zda rostoucí závažnost a častější výskyt meteorologických extrémů vlivem změny klimatu znamená i více obětí.

Výzkum přináší důležité zjištění: přestože extrémních jevů přibývá, schopnost moderní vědy je předpovídat a včas varovat veřejnost dramaticky snížila počet hromadných neštěstí. Od roku 2000 již nedošlo k žádné události, která by hranici 20 obětí dosáhla. Poslední takovou událostí byly povodně z roku 1997.

Nejtragičtější přírodní událostí byla blesková povodeň v západních Čechách v květnu 1872, která měla 244 obětí. Jedná se o největší známou povodeň. Řádila nejen na malých tocích, ale také na řece Berounce, která má povodí téměř 9000 km².

„Nešlo o klasickou povodeň, při níž se řeka vylévá z břehů několik dní. Šlo o extrémní přívalovou povodeň vyvolanou jedinou, neuvěřitelně silnou a přitom rozsáhlou bouří. Například v Mladoticích tehdy spadlo 237 mm srážek asi za hodinu a půl – to je množství, které v této oblasti obvykle spadne za celé čtyři měsíce. K rozsahu katastrofy přispělo i protržení mnoha rybníků,“ popsal meteorolog a spoluautor studie Miloslav Müller.

Druhou největší katastrofou je povodeň se sesuvy půdy z července 1897 s celkem 88 oběťmi, která nejhůře postihla Krkonoše.

„Tehdy byly zaznamenány skutečně extrémní denní srážkové úhrny – až 345,1 mm na Nové Louce. Prudké svahy a vysoká nasycenost půdy z předchozích dešťů vyvolaly následné katastrofální povodně na horských řekách,“ vysvětlil meteorolog Müller.

Připomněl, že například v Dolním Maršově se pod tlakem přívalové vody zřítil dům, ve kterém zahynulo 17 lidí připravujících se na svatbu. Dalších osm lidí zabily v usedlostech na svahu Obřího dolu mury, tedy bahenní proudy vyvolané silnými dešti.

V živé paměti řady lidí zůstává ničivá povodeň na Moravě a ve Slezsku z července 1997, která měla celkem 61 obětí.

„Tuto katastrofu měla na svědomí takzvaná středomořská cyklona putující po tzv. trase Vb. Bohužel uvízla nad naším územím, takže extrémně vysoké srážkové úhrny trvaly celé čtyři dlouhé dny,“ vysvětlil Müller s tím, že kvůli velkému tlakovému gradientu západně od středu níže byly srážky výrazně zesíleny v horách, zejména v Hrubém Jeseníku a Moravskoslezských Beskydech. Nejtragičtější situace byla v Troubkách na řece Bečvě, kde během noci ze 7. na 8. července zahynulo devět lidí.

Velké neštěstí způsobily bouřky, které se po několik hodin výrazně nepohybovaly, také při bleskových povodních na jihovýchodní Moravě v červnu 1970. Ty vedly ke katastrofě v lignitovém dole Dukla v Šardicích: v zaplaveném dole zahynulo 34 horníků.

„Extrémní objem vody vytvořil u dolu velké jezero, které způsobilo, že do důlních chodeb náhle vnikla voda, bahno a písek. Celkem bylo zaplaveno 32 kilometrů chodeb a šachet,“ řekl meteorolog s tím, že tragické povodně měly ještě jednu oběť: v Kyjově se v zatopeném sklepě utopila tříletá dívka.

V červenci 1929 zasáhly Čechy a západní Moravu silné větrné bouře, které způsobily smrt 32 lidí. „Tehdejší bouřky doprovázel ničivý vítr, krupobití a přívalové deště. Vyskytlo se také několik tornád,“ sdělil Müller.

Dovysvětlil, že zasažené obce tvořily pás táhnoucí se přes Čechy od jihozápadu k severovýchodu, což jasně indikovalo polohu studené fronty s nejsmrtelnějšími dopady. Lidé umírali především v důsledku silného větru, ale dvě úmrtí souvisela s údery blesku.

Nejneobvyklejší událostí byla zřejmě náhlá bouřka z května 1906, při které zemřelo 20 lidí v důsledku úderu blesku. Celkem 13 obětí tvořili lidé, kteří se před bouřkou na hřbitově v Koňákově (dnes součásti Českého Těšína) ukryli v tamní zvonici, kterou zasáhl blesk. Dalších sedm lidí zahynulo tentýž den na dalších místech při práci na poli nebo v lese i uvnitř budov.

Největší železniční neštěstí způsobené počasím u nás se stalo v listopadu 1960 ve Stéblové na Pardubicku. Kvůli velmi husté mlze se tu srazily vlaky a zemřelo 118 lidí. K nehodě došlo proto, že osobní vlak odjel ze stanice Stéblová bez povolení.

Průvodčí, který údajně v mlze zahlédl záblesk zeleného světla, dal strojvedoucímu pokyn k odjezdu. Kvůli husté mlze však byla jejich komunikace pouze ústní. Strojvedoucí nerozpoznal pokyn k zastavení na semaforu ani na výhybce, která nebyla postavena ve směru jízdy vlaku. Strojvedoucí obou vlaků se v husté mlze uviděli až na vzdálenost cca 80 metrů, kdy už nebylo možné zastavit.

Silná přízemní mlha způsobila také naši nejhorší leteckou katastrofu v pražském Suchdole, při které v říjnu 1975 zahynulo 80 lidí.