Článek
Čínský úřad pro pilotované vesmírné lety (CMSA) potvrdil, že modul při návratu z čínské vesmírné stanice Tchien-kung (Nebeský palác) bezpečně dosedl v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko na severu Číny.
Kosmická loď Šen-čou 20 byla vypuštěna na oběžnou dráhu z kosmodromu Ťiou-čchüan v dubnu loňského roku, její návrat však byl na začátku listopadu odložen kvůli obavám z poškození způsobeného pravděpodobným nárazem kosmického odpadu. CMSA tehdy oznámil, že byly na průzoru návratové kabiny objeveny drobné praskliny.
Aktuální pondělní návrat bez posádky začal krátce po půlnoci pekingského času, kdy se loď odpojila od vesmírné stanice Tchien-kung a zahájila sestup.
Navzdory poškození odolala kabina během návratu teplotám dosahujícím tisíců stupňů Celsia. Pomohlo zpevnění konstrukce a utěsnění provedené na oběžné dráze kosmonauty mise Šen-čou 21, kteří v listopadu převzali službu po posádce Šen-čou 20.
Nouzová loď Šen-čou 22
K návratu tří čínských kosmonautů mise Šen-čou 20 na zemský povrch byla v listopadu použita náhradní kosmická loď. Koncem října totiž na stanici dorazila loď Šen-čou 21, s níž se předchozí posádka 14. listopadu vrátila, a to se třemi novými kosmonauty.
Čína pak koncem listopadu vyslala na svou orbitální stanici nepilotovanou kosmickou loď Šen-čou 22, protože se tam v tu chvíli nacházela tříčlenná posádka mise Šen-čou 21 již bez vyhovujícího plavidla, které by je v případě nouze mohlo bezpečně dopravit zpět na Zemi.
Šen-čou 22 dorazila na Tchien-kung s náhradními díly pro kosmickou stanici, vybavením k opravě praskliny na Šen-čou 20 a také s čerstvým ovocem a zeleninou. Ke stanici má být loď připojena až do dubna, kdy poslouží jako návratové plavidlo pro stávající posádku „Nebeského paláce“.
Peking v posledních letech posílil svůj vesmírný program s cílem dostat do roku 2030 lidi na Měsíc. Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu plánuje také pátrat po mimozemském životě a zkoumat obyvatelné planety uvnitř i vně Sluneční soustavy.
Za zmínku ještě stojí, že žádný tchajkonaut, jak Čína své astronauty nazývá, dosud nenavštívil Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), která je společným projektem USA, Ruska, Kanady, Evropy a Japonska. Čína do tohoto projektu nebyla přizvána, protože zejména Američanům se nezamlouvalo, že čínský vesmírný program řídí vojenské křídlo Čínské komunistické strany.
