Článek
„Tato událost představuje statisticky vzácný jev, který se v podstatě vyskytne jen jednou za život,“ uvedli vědci v jedné ze dvou studií, které se dopadem zabývají a byly zveřejněny 16. září v odborném časopise Science Advances (první studie / druhá studie).
Samotný dopad asteroidu nebo komety v reálném čase unikl teleskopům jak na Zemi, tak ve vesmíru. Družice amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) jménem Lunar Reconnaissance Orbiter kráter na přivrácené straně Měsíce zaznamenala v květnu 2024 krátce po jeho vzniku.
V záplavě dat ale nebyl kráter McGetchin identifikován až do srpna 2025. Detailnější snímky pořídila družice loni na podzim a odborníci objev potvrdili až letos.
V současnosti se jedná o největší známý kráter Sluneční soustavy, který vznikl následkem dopadu v nedávné době. Tento kráter je třikrát větší než jeho předchůdce objevený na Měsíci před deseti lety.
Vědci kolem kráteru identifikovali sedm kilometrů širokou oblast uvolněné půdy. David Paige, jeden z badatelů, kteří kráter studují, to přirovnal k zahradničení. „O dopadech teď uvažujeme jako o způsobu, jak zkypřit regolit. Dopad odmrští sedimenty a na povrch se dostanou věci, které jsou běžně pod ním,“ vysvětlil. Regolit je nezpevněná vrstva hornin, která pokrývá v podstatě celý povrch Měsíce.
The Moon’s got a big new crater! 🕳️
— NASA Solar System (@NASASolarSystem) September 16, 2026
Spotted by NASA’s Lunar Reconnaissance Orbiter, the McGetchin crater formed when a rock as big as a six-story building crashed into the Moon. It’s 141 feet deep and wider than the length of two football fields.🪨💥🌕https://t.co/I2fX7bPts1 pic.twitter.com/Zft4mKUv1Z
Podle dat nasbíraných družicí od roku 2009 se horní dva centimetry půdy vlivem odmrštěných těles převrátí jednou za 80 000 let – rychleji, než se předpokládalo.
Pro odborníky představuje nový kráter vítaný zdroj informací, které mohou být užitečné pro plánovanou výstavbu měsíční základny NASA, poznamenala AP. Mark Robinson, vedoucí vědecký pracovník pracující s družicí obíhající kolem Měsíce, připomněl, že dalším krokem je právě vypočítat riziko, že tělesa odmrštěná při dopadech danou lunární základnu zasáhnou.
„Tato informace pomůže technikům zpevnit konstrukci, takže se nebude třeba tolik obávat, že se poškodí,“ dodal.


