Hlavní obsah

Na západním Balkáně žijí nezvyklí dlouháni, potvrdil výzkum českých vědců

• Aktualizováno

V části západního Balkánu žijí v evropském srovnání nadprůměrně vysocí lidé, potvrdil výzkum, na kterém se podílela Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně. Důvody vysokého vzrůstu ale odborníci zatím s určitostí neznají. Na výzkumu v Dinárských Alpách spolupracovali s kolegy z černohorské univerzity. O výzkumu informoval mluvčí brněnské školy Radim Sajbot.

Foto: Profimedia.cz

Před dinárským pohořím žijí dlouháni, za ním průměrná výška lidí prudce klesá. Ilustrační foto.

Článek

V letech 2013 až 2017 změřili výzkumníci z obou institucí 9557 středoškoláků z Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Chorvatska a Kosova, kterým bylo 17 až 20 let. S přispěním dalších vědců získali data z Albánie, Slovinska a Srbska.

„Výsledky ukazují, že 18letí Černohorci svojí průměrnou výškou 182,9 centimetru předčí o 0,5 centimetru stejně staré Nizozemce, kteří jsou dosud obecně považováni za nejvyšší národ světa," uvedl vedoucí výzkumného týmu Pavel Grasgruber.

Nizozemci věří, že odhalili maximální délku lidského života. Rekordmanka by nesouhlasila

Věda a školy

Ještě vyšší průměry, 183,4 a 183,7 centimetru, zaznamenali odborníci v Hercegovině a Dalmácii.

Tajemná hranice dinárského pohoří

Jádro výskytu vysokých postav tvoří pás od splitsko-dalmatské župy Chorvatska přes jižní část Hercegoviny až po centrální část Černé Hory kolem pohoří Durmitor. „Za vnějšími hřbety dinárského pohoří však výškové průměry rychle klesají na 180 až 181 centimetrů," uvedl Grasgruber.

Einstein by měl radost. Atomové hodiny měří různě rychlé toky času v místech milimetr od sebe

Věda a školy

V Albánii už činí výška mladých mužů v průměru jen 174,4 centimetru. Rozdíl proti Černé Hoře je jeden z největších, jaký lze mezi dvěma sousedními státy ve světě najít.

Rozdílnost výšky dinárských populací přitom nelze vysvětlit socioekonomickými faktory, jako jsou hrubý domácí produkt na hlavu nebo výdaje na zdravotnictví. Region totiž v podobných kritériích spadá do podprůměru nebo průměru.

Tým českých vědců přišel s kombinací léků na leukemii

Věda a školy

Důvody tak mohou být genetické, dané konkrétní mužskou genetickou linií (tzv. Y haploskupinou) I-M170. Podíl této linie v mužské populaci totiž silně souvisí s nadprůměrnou výškou nejen v zemích západního Balkánu, ale také v rámci Evropy a přilehlých oblastí Předního Východu.

„Do textu naší studie se bohužel už nepodařilo zahrnout data z nedávno publikovaného genetického výzkumu, která ukazují, že autozomální (nepohlavní) DNA spojená s Y haploskupinou I-M170 je zásadním prediktorem tělesné výšky v Evropě,” vysvětlil Grasgruber.

„Podíl této autozomální DNA na západním Balkánu je však přesto příliš nízký, aby mohl dinárský fenomén vysvětlit. Během holocénu zde tedy muselo dojít ke genetickému efektu ‚muže-zakladatele', jehož vlohy pro nadprůměrný vzrůst se poté díky relativní zeměpisné izolaci rychle rozšířily," doplnil.

Západoevropané už moc neporostou

Srovnání výskytu těchto genetických faktorů s tělesnou výškou evropských národů podle Grasgrubera rovněž ukazuje, že Východoevropané ještě zdaleka nedosáhli svého maxima, zatímco u Západoevropanů už při současných socio-ekonomických a nutričních standardech nelze očekávat výrazný nárůst.

Vědci hledají na Islandu gen dlouhověkosti

Věda a školy

Totéž lze podle něj říct i o Česku, které aktuálně patří mezi deset nejvyšších národů světa.

Foto: archiv Pavel Grasgruber

Průměrná výška mladých mužů

Reklama

Výběr článků

Načítám