Hlavní obsah

Na základce němčina, na střední francouzština. Plynulá výuka jazyků je v nedohlednu

3:30
3:30

Chcete-li článek poslouchat, přihlaste se

Na druhém stupni se začnou žáci učit jazyk, ve kterém už nemohou na střední škole pokračovat, protože ho nenabízí. Taková je poměrně běžná praxe ve výuce dalšího cizího jazyka, která je nyní v základních školách povinná od 8. ročníku. Děti si v současnosti mohou zvolit libovolný jazyk podle nabídky základní školy, nemají však jistotu, že ho vyučuje i vybraná střední škola. A ani do budoucna se to zřejmě nezlepší.

Foto: Envato

Otázkou nyní zůstává i to, zda se žáci vůbec budou muset další cizí jazyk učit. Ilustrační snímek

Článek

Vedle angličtiny se dnes děti povinně učí i druhý cizí jazyk. Základní školy jich v současnosti nabízejí více než desítku, což ovšem ztěžuje návaznost po přechodu na další stupeň vzdělávání. Situaci by mohlo zlepšit omezení nabídky na němčinu, francouzštinu a španělštinu, kterou prosazuje ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

„Změna má umožnit, aby střední školy minimálně v maturitních oborech garantovaly možnost pokračovat v němčině, francouzštině a španělštině. Samozřejmě to neznamená, že by střední školy nemohly nabízet i další jazyky,“ sdělila Novinkám mluvčí resortu Veronika Lucká Loosová.

Není tím ale myšleno ani to, že by veškeré základní školy v rámci povinné výuky nabízely všechny tři tyto jazyky - musely by nabízet alespoň jeden z nich. Stejně tak to má fungovat i na středních školách.

„Neznamená to ale, že každá dvojice ‚konkrétní základní škola – konkrétní střední škola‘ bude mít shodnou nabídku,“ dodala Lucká Loosová.

„Když bude menší výběr, je větší šance, že se žáci častěji trefí do daného jazyka i na střední škole. Má to jistou logiku, všechny problémy to ale nevyřeší,“ řekl Novinkám Miroslav Janík, odborník na výuku cizích jazyků z Institutu výzkumu školního vzdělávání na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

Setrvalým problémem nicméně zůstává nedostatek kvalifikovaných kantorů k výuce jazyků. Školy jich nemají dost ani na povinnou angličtinu.  

Vše může být jinak

Zmíněný Bekův návrh, který počítá s povinnou výukou druhého jazyka nejpozději od sedmého ročníku a omezuje nabídku na francouzštinu, němčinu a španělštinu, obsahuje už i schválená podoba rámcových vzdělávacích programů (RVP). Ty jsou pro školy závazné, nicméně účinnost této úpravy by měla začít nabíhat až v roce 2034.

Navíc RVP nejspíše čekají další změny. „Současné vedení ministerstva školství má sice představu, jak by měla výuka dalšího jazyka vypadat, nicméně očekáváme, že po volbách bude všechno jinak. Těžko tedy říct, jak se to bude vyvíjet,“ upozornil Janík.

Kupříkladu horký kandidát na post ministra školství za ANO Robert Plaga chce povinnou výuku dalšího cizího jazyka rovnou zrušit.

„Vrátil bych se k původnímu doporučení odborníků a nechal druhý cizí jako povinně volitelný. Žáci by si tak mohli vybrat, zda si vezmou druhý jazyk, anebo třeba technické předměty, pokud se chtějí profilovat tímto směrem,“ potvrdil Novinkám svůj záměr.

Jakým způsobem by chtěl zlepšoval návaznost výuky jazyků, však Novinkám nesdělil. Situace by tak zřejmě zůstala v zásadě stejná jako dnes s tím rozdílem, že druhý cizí jazyk už by nebyl povinný.

„Nikdo teď nevíme, ani jak to bude po volbách s angličtinou, jestli bude povinná od první třídy, od třetí nebo jak,“ připomněl další neznámou ohledně výuky jazyků Janík.

Výběr článků

Načítám