Na výuku angličtiny od první třídy chybějí školám učitelé

„Poptáváme, obvoláváme, dáváme inzeráty na různé stránky, na úřadu práce, prostě všemožnými způsoby sháníme učitele angličtiny, ale nedaří se nám,“ popsala Novinkám ředitelka menší venkovské ZŠ ve Zdislavicích na Benešovsku Petra Švandová.

Škola marně shání náhradu za odcházející pedagožku, která angličtinu učila všechny děti od třetí do deváté třídy.

Nejpozději od září 2027 navíc bude muset výuku poskytnout i nejmenším žákům, pro které bude hledat dalšího angličtináře. Jeden učitel by podle ředitelky již nestačil pokrýt vyučování, přestože škola má jen po jedné třídě v devíti ročnících.

Změnu, která od září 2027 zavádí plošně povinnou výuku angličtiny už od první třídy, přinesou revidované rámcové vzdělávací programy (RVP) schválené ministerstvem školství.

Další úprava spočívá v tom, že děti by na konci deváté třídy měly místo současné úrovně A2 dosáhnout B1, která odpovídá dnešním státním maturitám.

Angličtina je v současnosti povinná od třetího ročníku ZŠ, podle dat České školní inspekce (ČŠI) se ji nicméně nyní učí asi polovina prvňáků a tři pětiny druháků v Česku. Vzhledem k počtu nejmenších žáků, kteří už se anglicky učí, se ministerstvo problémů neobává. „Zavedení povinné výuky angličtiny od prvního ročníku nebude pro většinu škol zásadní změnou,“ míní mluvčí MŠMT Veronika Lucká Loosová.

Jenže školy na obrovské potíže narážejí už nyní. Novinky na to upozornil Luboš Zajíc, prezident Asociace ředitelů základních škol a ředitel ZŠ Pečky poblíž Kolína.

„V současné době je zhruba padesát procent angličtinářů nekvalifikovaných. To samo o sobě naznačuje, že není něco v pořádku,“ řekl ředitel, který sám má problém sehnat pedagogy pro své žáky.

„Angličtina od prvního ročníku je trochu jiná liga než výuka pozdější. Jde především o to, aby děti získaly k jazyku vztah třeba formou her. Nejsme si úplně jistí, že se podaří, aby na všech školách výuku vedli učitelé, kteří jsou k tomu kvalifikovaní nebo alespoň proškolení,“ obává se.

Nedostatek pedagogů se navíc netýká jen menších měst.

„Už léta je problém sehnat učitele vůbec, protože v Praze jdou radši dělat něco jiného. Z osmi angličtinářů máme dva aprobované, zbytek má sice nejvyšší jazykovou úroveň, ale nemají magisterské vzdělání,“ postěžovala si ředitelka ZŠ Mendelova na Praze 4 Martina Thumsová. Ve škole mají výuku angličtiny od první třídy už léta, problém tak bude představovat hlavně navýšení jazykové úrovně dětí.

V Praze jsou podle Thumsové školy nucené nabírat i uchazeče, kteří nemají požadovanou kvalifikaci. V didaktické části práce se takoví učitelé z řad bakalářů nebo lidí s maturitou často vzdělávají za pochodu.

Děti na prvním stupni mohou sice anglicky učit také třídní učitelé, nicméně řada z nich na to není kvalifikovaná, protože cizí jazyk není povinnou součástí vzdělávacího programu Učitelství pro I. stupeň ZŠ na pedagogických fakultách. Pokud se i tak k výuce jazyka odhodlají, musí si znalosti doplnit. Více s tím navíc může bojovat starší generace pedagogů, mezi nimiž jsou i tací, kteří angličtinu neovládají vůbec.

„Někteří učitelé na prvním stupni jsou pár let před důchodem a ti se asi těžko budou doučovat angličtinu, kterou neumí,“ dodala Švandová. I proto podle ní bude lepší volit cestu dalšího učitele. MŠMT ovšem pracuje i s verzí, že výuku zajistí učitelé prvního stupně.

„Ministerstvo školství jedná s vysokými školami o posílení výuky angličtiny na pedagogických fakultách, zejména pro učitele prvního stupně. Cílem je, aby výuku v prvních dvou ročnících základní školy nemuseli nutně vést aprobovaní angličtináři, ale pedagogové, kteří mají dobré jazykové znalosti a zároveň umí efektivně pracovat s malými dětmi,“ uvedla Lucká Loosová.

Vysoké školy sice na připravované změny reagují, některé se chystají upravit vzdělávání budoucích učitelů angličtiny, počítají s rozšířením výuky i se změnou její metodiky s ohledem na specifika žáků ZŠ. Než se ale změny projeví na počtech absolventů, kteří by mohli nastoupit do škol, bude to pár let trvat.

V Česku zatím obecně počet nekvalifikovaných pedagogů stoupá, přičemž podíl nekvalifikovaných angličtinářů je podle ČŠI druhý nejvyšší hned za učiteli informatiky.

V roce 2035 by podle analýzy vypracované na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy mohlo chybět až 10 000 učitelů.