Článek
„Jsem si vědoma chyb, které jsme v těchto náročných situacích udělali. O to lépe dnes vím, co je třeba udělat dál,“ přiznává ve svých volebních tezích Králíčková, která Univerzitu Karlovu (UK) vede od února 2022. O znovuzvolení se pokouší s nominací od senátů čtyř fakult.
Vedle její alma mater Lékařské fakulty v Plzni ji navrhují obě teologické fakulty a Fakulta tělesné výchovy a sportu (FTVS).
Funkční období Králíčkové coby rektorky nicméně provází řada kontroverzí. Letos v únoru pobouřily akademickou obec i veřejnost odměny v celkové výši 11,5 milionu korun, které si vedení univerzity vyplatilo. Sama rektorka si na odměnách přišla na více než milion korun, přičemž akademičtí pracovníci často dostávají podprůměrnou mzdu.
Rozruch způsobila nejen výše odměn, ale také jejich odůvodnění. Mělo jít totiž o peníze, které si vedení „zasloužilo za mimořádné nasazení po tragické střelbě na Filozofické fakultě“. V návaznosti na kauzu rozvázal rektorát spolupráci s mluvčí Lucií Přívětivou, která přešla do jedné z dceřiných společností školy.
Milionové odměny se dočkal i tehdejší člen kolegia rektorky a její blízký spolupracovník Otomar Sláma, který coby odborník na bezpečnost měl zakázku na ostrahu budovy Filozofické fakulty „dohodit“ firmě, se kterou byl spojený. Kvůli střetu zájmů v listopadu 2024 na post v kolegiu rektorky rezignoval.
Rektorce je k tíži přičítán i konec tří prorektorů. V letošním roce opustili své funkce nejprve též štědře odměňovaný prorektor pro strategii a rozvoj Josef Fontana, následně prorektor pro vnější komunikaci Martin Vlach, který se přímo ohradil proti krokům rektorky a vedení, a naposledy z obdobných důvodů prorektor pro akademické kvalifikace a statutární zástupce rektorky Jan Kuklík.
Na Univerzitě Karlově to vře. „Nechci být součástí kampaně rektorky,“ vzkázal prorektor a rezignoval
O post se uchází i oceněný vědec
Hlavním soupeřem Králíčkové je bývalý dlouholetý děkan Přírodovědecké fakulty Jiří Zima. Nominaci získal dokonce od sedmi akademických senátů včetně těch z Právnické, Matematicko-fyzikální, Přírodovědecké či Filozofické fakulty. Ve svých volebních tezích zmiňuje mimo jiné na nutnost proaktivní komunikace.
„Univerzita ani její vedení nesmí vyvolávat dojem, že něco skrývá, ani bránit akademické či široké veřejnosti v přístupu k informacím,“ naráží Zima na neutěšený stav.
Do volebního klání se přihlásil také prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost Ladislav Krištoufek. Do voleb ho nominovaly senáty FTVS a Fakulty sociálních věd. Ve svých 40 letech je nejmladším kandidátem, zároveň však jde o uznávaného vědce v oboru ekonomie. Minulý rok obdržel od prezidenta Petra Pavla medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy.
Dalším kandidátem je vědec v oboru environmentální geochemie Martin Mihaljevič. V současnosti vyučuje na Ústavu geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů na Přírodovědecké fakultě UK. Nominovali ho členové akademické obce univerzity.
Posledním uchazečem je František Zahálka, který působí na FTVS a je také místopředsedou Rady vysokých škol. Jeho kandidaturu podpořili podpisem senátoři univerzitního akademického senátu a akademický senát 1. lékařské fakulty.
Volby rektora UK proběhnou 31. října. Pokud žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu hlasů senátorů akademického senátu univerzity, koná se druhé kolo, do kterého postupují dva kandidáti s nejvíce hlasy. Mandát současné rektorky vyprší koncem ledna 2026.
Nové vedení UK čeká řešení aktuálních problémů okolo stavby nového univerzitního kampusu na pražském Albertově. Kvůli zdržení univerzita s největší pravděpodobností přijde o přibližně tři miliardy korun z evropských dotací. Problém nejde primárně za vedením univerzity, neboť práce se zpozdily kvůli archeologickému průzkumu v historicky cenné lokalitě. Ministerstvo školství však podle šéfa resortu Mikuláše Beka při řešení naráželo na drhnoucí komunikaci s vedením školy.
