Na silnicích ročně umírá deset procent ptactva a netopýrů, vědci tomu chtějí zamezit

Cílem přírodovědců není jen zmapovat tamní situaci, ale především navrhnout zcela nové a účinné formy ochrany ptáků.

„Ochranné stěny jsou na některých místech jediným řešením. Platí to v oblastech, kde migrační koridory ptáků kříží rušné pozemní komunikace,“ řekl Novinkám za výzkumný tým hlavní řešitel projektu Tomáš Bartonička z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Současné ochranné zdi mají většinou podobu protihlukových zdí nebo skleněných stěn, na nichž jsou nalepeny siluety ptačích dravců. Jenže ono to nefunguje. Odraz přirozeného prostředí ve větších oknech je pro ptáky matoucí. Způsobují si zranění tím, že se snaží sklo proletět.

Prosklenými plochami jsou podle ekologického institutu Veronica nejvíce ohrožováni zejména drobnější zpěvní ptáci jako sýkory, pěnkavy, kosi, drozdi, vlaštovky a vrabci. Z těch větších nejčastěji hynou strakapoudi nebo hrdličky.

Podle lidské logiky vidí pták siluetu dravce na skle, lekne se a odletí. Ve skutečnosti je to jinak.

„Nepohybující se silueta není pro ptáky reálnou hrozbou, ale jen pevným objektem, kolem kterého se snaží proletět,“ upozornila v minulosti Česká společnost ornitologická.

Nejúčinnějším prostředkem je prý polep skel pruhy obyčejné lepicí pásky, které ale nesmí být od sebe vzdáleny více než deset centimetrů. Vědci se nyní podívají na problém důkladněji, využijí k tomu hlavně četných bezpečnostních zdí v Sasku.

Staví se tam sice ochranné stěny z různých typů materiálů, a to plné nebo zhotovené z pletiva, dosud ale nebyla vědecky ověřena jejich funkčnost, přestože náklady na jejich vybudování jsou poměrně vysoké. V Česku byly prozatím dosud instalovány pouze protihlukové plné stěny.

„U současných stěn se bude konat vizuální, akustický a termovizní výzkum i měření dopravním radarem. Na dvou lokalitách mimo silnice budou postaveny také kontrolní mobilní modifikovatelné stěny. Již existující stěny u silnic totiž nelze měnit a chceme si také ověřit, jestli zvířata po přerušení koridorů již nezměnila chování,“ uvedl přírodovědec Erik Bachorec.

Unikátní projekt přijde na více než 19 milionů korun. Těžit z něj má nejen oblast česko-saského pomezí, kde budou nalezena nejkritičtější místa, ale pomoci by se mělo dostat zástupcům ptačí říše i v dalších oblastech. Odborníci chtějí vytvořit nízkonákladovou ochrannou stěnu z recyklovatelných materiálů, která by se následně mohla využívat v obou zemích, tj. v Česku i v Německu.