Hlavní obsah

Mnicha Lazara po 300 letech opět spustí na dno Macochy

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

23. 8. 2023, 16:22

Mnich Lazar Schopper, předchůdce dnešních jeskyňářů, sešplhá v sobotu 23. září po dlouhých 300 letech opět na dno propasti Macochy v Moravském krasu. Stane se tak při vzpomínkové akci na tuto jedinečnou historickou událost, která v podstatě odstartovala zájem o objevování jeskyní Moravského krasu. Lazarovi následovníci v něm pak položili základy speleologie.

Vlevo historická kresba mnicha Lazara Schoppera, který v roce 1723 jako první člověk slanil na dno propasti Macochy. Vpravo snímek ze dna Macochy. Schopper na něj sestoupil z oblasti Dolního můstku (uprostřed fotky v horní části), což je asi 90 metrů nad dnem Dolního jezírka

Článek

„Slanění do Macochy ale nebyl žádný výlet. Byla to výprava do pekla, z níž nemuselo být návratu. Mnich Lazar pro ni musel v sobě najít neuvěřitelnou dávku odvahy,“ řekl Právu za pořadatele Zdeněk Motyčka z vedení České speleologické společnosti.

Kdo ze speleologů si zahraje Lazara ve scénce, vytvořené na základě událostí z roku 1723, se ještě neví.

Jako výprava do pekel

Nyní je Macocha jednou z největších turistických atrakcí na Moravě a po jejím dně denně projde 1200 návštěvníků Punkevních jeskyní. Před pár stoletími ji však mnozí považovali za vstup do pekel nebo za dračí sluj. Jednou z nejkrutějších forem popravy v Markrabství moravském prý bylo spuštění odsouzence na dno Macochy. Dostával nůž, aby si mohl sám vzít život.

Jeskyňáři objevili u Macochy nové dómy

Věda a školy

Lazarus Schopper byl členem brněnského řádu minoritů. Říkalo se, že jej z prostoru dnešního Dolního můstku, který je asi 90 metrem nad dnem propasti (Horní můstek je 138 metrů nad dnem - pozn. red.) spustili v koši. Ve skutečnosti šlo jen o konopné lano ukončené prkénkem, na němž seděl. Pro sestup patrně vyměnil kutnu za jednoduchý hornický oblek.

Historicky první mapa propasti Macochy od Karla Rudzinského z roku 1784

Mnich Lazar, nebo synek Štěpán?

Tato událost je opředena pověstmi. Lazar prý slanění kvůli strachu na první pokus nezvládl. Údajně se ale našel náhradník, sedlácký synek Štěpán. Slanění zvládl, ale vrátil se prý tak vyděšený, jako by přežil soudný den. Tři dny byl vysílený. Lazara měli u druhého pokusu doprovázet důstojníci, ale vzdali to. Nahradil je sluha, který slanil do Macochy po mnichovi.

Ať už je to jakkoli, Schopper je nepochybně první historicky doloženou postavou na dně Macochy. Pověsti ovšem vypráví, že ještě před ním se z ní na hřbetě draka zachránil loupežník Obešlík, odsouzený k smrti, nebo že v ní měl úkryt a poklady loupežník Vašek, moravský Robin Hood. Historky o něm byly v 19. století na Moravě velmi populární.

Zářijový sestup do Macochy se uskuteční v rámci speleologické konference Kras, jeskyně a lidé 2023. Je věnovaný právě Lazarovu sestupu z roku 1723. Po něm se až do roku 1909 uskutečnilo asi dvacet písemně zaznamenaných sestupů. Jejich vyvrcholením bylo pět expedic profesora Karla Absolona. Tomu se podařilo v roce 1914 propojit dno propasti s Punkevními jeskyněmi. Vytvořil tak trasu podzemím vedoucí do Macochy, kterou lidé využívají dodnes.