Článek
Novinářům to v úterý sdělil ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže na MŠMT Michal Černý. Kdy by mohl být návrh změny hotový, neuvedl.
„Jsme na začátku procesu (transformace školních poradenských pracovišť), ale stav je nyní nesystémový. Jak jednotlivé pozice vznikaly, tak se jejich kompetence překrývaly. Chystáme tedy novou definici školního poradenského pracoviště, kdy chceme nově nadefinovat všechny funkce (jako je funkce školních psychologů, metodiků prevence a podobně) tak, aby to bylo systémové,“ řekl Černý.
Se slovní šikanou se setkává 40 procent žáků druhého stupně ZŠ, zjistil průzkum
Zřízení a provozování školního poradenského pracoviště je dáno školským zákonem. Podrobněji činnost pracoviště stanovuje vyhláška o poskytování poradenských služeb ve školách. Členy školního poradenského pracoviště musí nyní být výchovný poradce a školní metodik prevence. Dalšími členy mohou být školní psychologové, sociální pedagogové a školní speciální pedagogové.
Snížení počtu vyučovacích hodin?
Ministerstvo podle Černého zvažuje změnu v počtu hodin, které by školní metodici prevence měli odučit jako řadoví učitelé. Nyní pedagogové, kteří funkce vykonávají, nemají nárok na snížení počtu vyučovacích hodin. Za vykonávání práce metodika prevence dostávají finanční příplatek.
O jednu až pět hodin týdně méně učí v současnosti pedagogové, kteří zastávají funkci výchovného poradce.
„Chystáme banku odpočtu vyučovacích hodin na celé poradenské pracoviště,“ zmínil Černý.
Čtvrtina učitelů základních škol se cítí ohrožena syndromem vyhoření, tvrdí průzkum
Podle nynějších plánů resortu by si měl každý ředitel školy sám zvolit, kolik hodin vyučování poradenskému pracovníkovi odečte podle toho, kolik času mu poradenská práce zabere, popsal.
Výchovný poradce mimo jiné poskytuje kariérové poradenství, podporu při volbě povolání a přípravu podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Úkolem školního metodika prevence je zejména předcházet rizikovému chování žáků a šikaně.