Článek
„Je to opravdu zážitek jako z jiného světa. Vletíte do toho mraku a je tam tma. Objeví se oranžový nádech. A pak na chvíli ucítíte také kouř,“ popsal agentuře Reuters své pocity z letu hlavní výzkumník projektu INSPYRE (INjected Smoke and PYRocumulonimbus Experiment – Experiment zaměřený na kouř v atmosféře a pyrocumulonimby) Dave Peterson.
Některé vědecké týmy pracují také přímo v terénu u lesních požárů, kde pomocí radaru a lidaru pozorují spodní část pyrocumulonimbu. Mraky tohoto typu jsou pozorovány už hodně dlouho, ale v posledních desetiletích jejich četnost vzrostla. Aby se daly mraky považovat za pyrocumulonimby, musí mít ledový oblak ve tvaru kovadliny, který se obvykle nachází ve výšce zhruba mezi devíti a 15 kilometry.
V krátkodobém horizontu mohou tyto druhy mraků ovlivnit také hašení požárů na zemi. Podle vědců může vznikat během vývoje pyrocumulonimbu výstupný proud vzduchu, který způsobí nepředvídatelné chování větru při zemi, což by mohlo být nebezpečné.
Mezera v předpovědích
Uvnitř pyrocumulonimbu se také vyskytují srážky, dokonce i kroupy, a za určitých podmínek to může dosáhnout stádia s výskytem extrémních jevů, jako jsou velmi silné bouřky.
V dlouhodobém horizontu se mohou kouř a v jeho důsledku vzniklé oblaky dostat i do velkých vzdáleností. Pak budou mít vliv také na sluneční svit a dokonce i na ozonovou vrstvu.
„Mise INSPYRE se v podstatě zaměřuje na obrovskou mezeru v předpovědích, pokud to tak lze nazvat. Počasí vyvolané požáry se totiž dá předpovídat jen velmi obtížně, a to jak z hlediska toho, co se děje v blízkosti hasičských zásahů, tak z hlediska zajištění bezpečnosti při hašení těchto požárů,“ dodal Peterson.
