Věková diskriminace při hledání práce začíná v Česku už po čtyřicítce, ukázal překvapivě výzkum

Výzkumníci využili databáze Úřadu práce s nabídkou pracovních míst. Vytvořili smyšlenou skupinu 4280 fiktivních uchazečů, a to mužů ve věku 40 až 55 let. Za ně pak rozeslali na nabídky inzerované v databázi Úřadu práce odpovědi. I když každý z odeslaných životopisů odpovídal požadavkům inzerované pozice, pozitivní odezva přišla jen v menšině případů.

„Diskriminace lidí v předdůchodovém věku je známý problém, který byl potvrzen mnoha výzkumy napříč evropskými zeměmi. Náš experiment však ukázal, že věková diskriminace začíná mnohem dříve. Už ve středním věku snižuje každý rok věku šanci na pozitivní reakci zaměstnavatele v průměru o 0,3 procentního bodu,“ uvedl k projektu výzkumník Štěpán Mikula z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity (ECON MUNI).

Podtrženo a sečteno, u lidí ve věku 40 až 44 let uspělo s žádostí 28,9 procenta uchazečů. Pokud životopis odpovídal muži ve věku 51 až 55 let, bylo úspěšných o tři procenta méně.

Profily fiktivních uchazečů o zaměstnání byly vytvořeny pro muže se jménem běžným v ČR, bydlištěm nedaleko nabízené práce a s životopisem odpovídajícím požadavkům zaměstnavatele.

Konkrétní věk sice neuváděly životopisy přímo, zaměstnavatelé ho však mohli odhadnout podle roku ukončení vzdělání, což samozřejmě není nic složitého.

„Pokud jsou lidé při hledání práce znevýhodňováni z důvodů, které nesouvisejí s jejich schopnostmi nebo kvalifikací, dochází nejen k porušení zásady rovného zacházení, ale také ke ztrátě cenného lidského potenciálu,“ uvedl zástupce ombudsmanky Vít Alexander Schorm. Diskriminace kvůli věku není jen problém jednotlivce, ale i celé společnosti.

I když je výběr nového zaměstnance věcí zaměstnavatele, jeho svoboda má své limity. Jedním je zákaz diskriminace. Zaměstnavatel by například neměl zjišťovat, až na výjimečné situace, věk uchazeče. Tato ochrana však podle Schorma v praxi příliš nefunguje, informaci o věku lze obvykle z dalších údajů v životopise snadno odhadnout.

Zájemce o práci se navíc většinou nedozví, že si jej zaměstnavatel nevybral právě z důvodu věku. Pokud má jasné signály, že se tak stalo, lze se proti takovéto diskriminaci bránit.

Korespondenční experiment je netradiční, ale osvědčená metoda pro spolehlivé odhalení diskriminace. Výsledky při něm nejsou ovlivněny osobním projevem uchazeče.

V ČR dosáhla míra nezaměstnanosti za červenec pěti procent. Úřady práce evidovaly celkem 367 346 lidí bez práce, což je mírný meziměsíční nárůst o zhruba 11 200 lidí. Zaměstnavatelé nabízeli přes úřady práce celkem 100 932 pozic.