Kritický nedostatek sester. Studenti oboru potřebují větší podporu, mají i zdravotní problémy

S ohledem na to, nakolik je práce v ošetřovatelských profesích s nemohoucími pacienty fyzicky a psychicky náročná, lze prý práci budoucích sester přirovnat k přípravě vrcholových sportovců.

„Problém nedostatku tohoto personálu se jen násobí a řešení zatím chybí. Naším cílem bylo zjistit důvody odchodů čerstvých absolventů,“ řekla Novinkám jedna z autorek studie Andrea Gilchrist z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Upozornila na to, že náročnost této profese se projevuje už při studiu a zejména při odborných praxích ve zdravotnických zařízeních. Často vede k tomu, že absolventka nebo absolvent se zalekne svého budoucího povolání, do nemocnice pak ani nenastoupí a raději změní profesi.

Průzkum ukázal, že více než dvě třetiny studentů oboru (65,5 procenta) trápí alespoň jedno zdravotní omezení. Nejčastěji jsou to fyzické obtíže jako bolesti zad (65,6 procenta), dále duševní obtíže (52 procenta), dermatologická (35,1 procenta), respirační (34,8 procenta) a neurologická nebo smyslová onemocnění (29,6 procenta).

Tyto potíže neznamenají, že by se profesi nemohli věnovat. Je ale potřeba to při výkonu povolání zohlednit.

Ukázalo se také, že studenti jsou poměrně často nemocní. Absenci ve výuce z důvodu nemoci v uplynulém roce uváděla více než třetina z nich. Co se týká budoucnosti, 12,2 procenta si není jistých, zda tuto práci budou vykonávat a 1,8 procenta v ní pokračovat nechtějí.

Problémy jsou už při klinické praxi, tedy při práci studentů v nemocnicích a v dalších zdravotnických zařízeních. Pouze 58,1 procenta studentů má pocit, že mají dostatek času na dokončení zadaných úkolů a jen 36,7 procenta uvádí, že se mohou podílet na rozhodování o rozdělení práce. Téměř polovina popisuje klinické prostředí při praxi jako chaotické.

„Studenti si naopak pochvalovali sociální podporu, protože 77,6 procenta z nich vnímalo vyučující jako vstřícné a dvě třetiny popsalo klinické týmy jako podporující. Většina studentů se při praxi alespoň občas cítila nadšená,“ uvedla Andrea Pokorná z institutu SYRI.

Řešení podle vědců spočívá ve zlepšení pracovních a vzdělávacích podmínek studentů. Klinickou praxi je nutné upravit tak, aby se snížila fyzická náročnost. Již do samotné výuky by měla být začleněna prevence syndromu vyhoření nebo výuka strategií na zvládání stresu a psychické únavy. Celkově je nutné sestry fyzicky nepřetěžovat.

Problém nedostatku tohoto zdravotnického personálu ale není pouze českou záležitostí. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že do roku 2030 bude celosvětově chybět přibližně 4,5 milionu všeobecných sester.