Článek
Maďaři s oblibou označují Balaton za „maďarské moře“, a pokud bude voda v jezeře stále slanější, může se jim to vyplnit. Generální ředitel Limnologického ústavu Balaton Gábor Vasas však upozornil, že mnohem závažnější než slanost je úbytek vody v jezeře.
Alarmující je podle něj především fakt, že od roku 2000 má Balaton negativní vodní bilanci, což znamená, že už 26 let do jezera méně vody přitéká, než z něj každoročně ubývá. „Balaton je extrémně zranitelné mělké jezero. V průměru je hluboké jen 3-3,5 metru. Jeho vodní bilanci proto zásadně určují srážky, které v okolí spadnou,“ dodal Vasas podle webu 24.hu na tiskové konferenci s dramatickým názvem „Jak dlouho vydrží Balaton?“
Vyšší slanost (salinita) Balatonu vzniká především intenzivním odpařováním vody, kdy v ní zůstávají minerály a soli, čímž stoupá jejich koncentrace. Na počátku měření před 50 lety byla salinita 450 mg/l, nyní se zvýšila na 620–690 mg/l. Slanost jezera nicméně stále nedosahuje hodnot moře, kde se koncentrace soli pohybuje kolem 35 g/l.
Kromě poklesu hladiny a stoupající slanosti vody čelí Balaton podle odborníka také šíření řas, invazních druhů rostlin a živočichů i škodlivým účinkům lidské činnosti. „Vybetonované a zastavěné pobřežní pásy lze z ekologického hlediska považovat za ´obrovskou poušť´,“ konstatoval Vasas.
Zmenšila se například plocha rákosí a zbývajících 11 až 12 kilometrů čtverečních souvislé plochy je nedostačující pro plnění funkce přírodního filtru a hnízdiště. „Balaton je již velmi daleko od svého přirozeného stavu, když je zastavěno až 70 % pobřeží,“ dodal Vasas.
Generální ředitel připustil, že teoreticky by se dala přivést voda do Balatonu z řek Dráva, Mura nebo Dunaj, ale letošní léto ukázalo, že tyto řeky se potýkají s ještě větším nedostatkem vody než Balaton.
Varovným signálem pro Balaton je také menší jezero Velence, které začalo letos drastickým způsobem vysychat a rychle se v něm zvyšuje slanost vody.
